Hlavní obsah

Šumperští studenti připomínají osobnost i statečný čin Jana Zajíce

28. 2. 2014, 9:21
Novinky, Vladimíra Krejčí

Výstavu i webové stránky věnované Janu Zajícovi, jenž 25. února 1969 následoval Jana Palacha a upálil se na protest proti nastupující normalizaci, vytvořili studenti šumperského gymnázia ve spolupráci s kolegy z průmyslové školy. K vidění je v Galerii mladých, později bude putovat po školách.

Foto: Tomáš Hlavsa

Příběh Jana Zajíce doputoval do Galerie mladých Vlastivědného muzea v Šumperku z pražského Karolina.

Článek

„Když jsem se studentů semináře moderních dějin na podzim zeptal, jestli by nechtěli vytvořit výstavu věnovanou Zajícovi, nevěděl jsem, jak zareagují. S nadšením se však pustili do práce a přicházeli stále s novými nápady. Tak vznikla i myšlenka na vytvoření webu,“ objasnil Tomáš Hlavsa, učitel dějepisu na šumperském gymnáziu.  

Studenti vyslechli pamětníky, bádali v archivu bezpečnostních složek, požádali o pomoc Vlastivědné muzeum Šumperk i Český rozhlas, oslovili rodinu Jana Zajíce. Dokumenty převedli do digitální podoby a ve spolupráci s vrstevníky z průmyslovky připravili výstavu Příběh Jana Zajíce i stejnojmenný web. Díky občanskému sdružení Pant bude výstava v následujících letech putovat po českých a moravských školách.  

Moderní dějiny do škol

Příběh Jana Zajíce připomíná dobu okupace a počátky normalizace, život i statečný čin vítkovského občana a studenta šumperské průmyslovky. Přináší fotografie i svědectví z posledního rozloučení a ohlasy v dobovém tisku. Vypovídá o tom, jak se normalizátoři mstili rodině, připomíná Janovy předchůdce i následovníky a přináší reflexe jeho sebeobětování po pádu komunismu. Součástí webové prezentace jsou i zvukové nahrávky Janových dopisů a básní.  

Výstava vznikla v rámci projektu Moderní dějiny do škol, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem. Premiéru si odbyla v pražském Karolinu, odtud byla převezena do Galerie mladých šumperského muzea, kde je k vidění až do 23. března.  

Okupanti loupili, nepohodlní skončili v blázinci  

Práci studentů ocenil Zdeněk Brož, senátor a starosta Šumperka, který dobu Janova hrdinského činu zažil jako školák. „Pamatuji se, jak událost silně zapůsobila na mé rodiče a prarodiče. Bez oběti obou Janů bychom se nedočkali svobody a demokracie,“ uvedl Brož.  

Na vzrušenou náladu doby nikdy nezapomene ani Janův učitel Miloslav Svatoň. „Průmyslovka je hned v sousedství kasáren, která zabrali okupanti. Po Palachově smrti vojáci strhli černý prapor, ozbrojení vnikli na internát, Janovi ukradli ze skříně peníze, ačkoliv tou dobou v pokoji spal,“ vylíčil Svatoň.

Po Janově sebeupálení atmosféra ještě zhoustla. „Předal spolužákům dokumenty, které měli zveřejnit, toho se však režim obával, a tak nepohodlné svědky uklidil do blázince. Musel jsem je vyzvednout a rozhodnout, jak s Janovým dědictvím naložit. Měla se upálit další studentka. Informoval jsem rodinu, aby jí v tom zabránili,“ vzpomíná někdejší učitel.  

Hrdinové, kteří se obětovali  

„Palach i Zajíc jsou rovnocenní hrdinové. Schopností překročit svůj stín, nežít jen pro sebe, zůstávají inspirací pro dnešek,“ domnívá se Petr Pánek, předseda občanského sdružení Pant.  

„Jan zaplatil naši svobodu cenou nejvyšší, nikdy nebude zapomenut,“ přidal se Petr Vepřek, ředitel šumperské průmyslovky.  

„Byl jedním z mála statečných lidí, kteří po Palachovi vyhlásili válku normalizačnímu, kolaborantskému režimu. Obětoval život za svobodu a demokracii,“ zdůraznil Janův bratr Jaroslav.

Reklama

Výběr článků