Hlavní obsah

Speciální pedagogové z krnovské školy absolvovali seminář o autismu

Novinky, Barbora Klečková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rodiče malých dětí diagnózu autismu většinou nechtějí slyšet, bojí se mimo jiné také nálepkování a odsuzování veřejností, která má stále vůči lidem s mentálním postižením předsudky. Přitom ale včasné odhalení poruchy a následná systematická práce mohou výrazně zlepšit život dítěte i jeho rodiny.

Foto: Lenka Juríčková

Jedenáctiletý Jakub trpí autismem a dalšími kombinovanými vadami. Ve škole se učí zejména rozvíjet schopnost komunikace a sociálního chování.

Článek

Poruchy autistického spektra (PAS) postihují asi jedno procento populace. Autismus je vývojová porucha, která se projevuje problémy v komunikaci, v sociálních vztazích a představivosti. Schopnost navazování sociálních vztahů provází člověka celý život. To, co v rámci sociálního chování zdravé dítě zvládne zcela přirozeně, musí se autistické dítě naučit. V krnovské speciální škole na SPC je takových dětí deset, jedním z nich je i jedenáctiletý Jakub.

„Jakub trpí kromě autismu i dalšími kombinovanými poruchami. Největší problémy mu způsobuje sociální chování a komunikace, mentálně je na úrovni asi osmnáctiměsíčního dítěte. Díky trpělivé a systematické práci se ale například sám oblékne, je celkově samostatnější a velké nedostatky v komunikaci se snaží vyrovnat alternativní komunikací, třeba pomocí obrázků. Bez tréninku by to zvládl jen stěží,“ uvedla zástupkyně ředitele MŠ a ZŠ Slezské diakonie Dana Dančiová.

Pracovníci školy se v rámci zlepšování práce s těmito dětmi rozhodli do Krnova pozvat odborníky z Asociace pomáhající lidem s autismem - APLA Praha, klinickou psycholožku Kateřinu Thorovou a speciální pedagožku Věru Čadilovou, které se dlouhodobě věnují všestranné pomoci lidem s autismem a jejich rodinám.

Autismus je téma opředené řadou mýtů. Podle vyjádření Kateřiny Thorové se například nikdy jednoznačně nepotvrdila tolik diskutovaná souvislost mezi autismem a očkováním. Jedná se o genetickou poruchu, kterou lze diagnostikovat kolem jednoho roku věku dítěte. Včasné odhalení je v případě autismu naprosto zásadní. Čím dříve se totiž s dítětem začne pracovat, tím větší je možnost postižení kompenzovat.

„Raná diagnostika je nejdůležitější, známe metody, jak těm dětem pomoci, aby se zlepšovaly. Umíme se přizpůsobit specifikům postižení a naopak využít schopností, s nimiž se narodily. Raná diagnostika rovná se raná intervence,“ uvedla Kateřina Thorová, která se problematice autismu věnuje od studií na vysoké škole a krnovským speciálním pedagogům předala spoustu užitečných rad a informací.

„Přínosem pro mě byly informace přímo z praxe. Paní Thorová byla schopná přímo odpovídat na konkrétní otázky a bylo vidět, jak široký má záběr – od problematiky nejmenších dětí s diagnostikovaným autismem, až po dospělé. Nebyly to žádné teoretické řeči, ale to, co můžeme hned zařadit do své práce,“ ocenila Dana Dančiová z MŠ a ZŠ Slezské diakonie.

Učitelé a asistenti pedagoga z MŠ a ZŠ Slezské diakonie si poté vyzkoušeli praktický nácvik vyhodnocování poruch autistického spektra. Jsou tedy schopní posoudit stupeň možného postižení a na základě toho vypracovat vzdělávací program na míru konkrétního dítěte tak, aby se mohlo co nejlépe rozvíjet a zařadit do běžného života.

„Cílem semináře bylo proškolit speciální pedagogy, naučit je rozpoznat konkrétní poruchy a přizpůsobit potřebnou sociální interakci a vzdělávání vhodné pro dané dítě,“ řekla Kateřina Thorová a její kolegyně Věra Čadilová doplnila: „Učitelé krnovské školy nyní získali podklady pro vyhodnocení vývojové úrovně dětí a žáků s poruchou autistického spektra. Mají k dispozici také vyhodnocovač v elektronické podobě, který na základě vložených dat sestaví vývojový graf dítěte.“  

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám