Hlavní obsah

Skalica slaví 800 let a láká turisty z České republiky

Novinky, Jiří Smutný

Slovenské město Skalica překvapivě nepatří mezi klasické turistické destinace a turisté se do něj nehrnou, byť má návštěvníkům co nabídnout. Při pohledu na registrační značky aut v ulicích převládají domácí. Z cizích jasně vedou návštěvníci z České republiky, tedy bývalí domácí.

Foto: Jiří Smutný

Centrem města je náměstí Svobody, kde z „cizinců“ převládají návštěvníci z Jihomoravského kraje

Článek

V roce 2017 slaví Skalica 800 let od první zmínky o své existenci. Tehdy panoval uherský král Ondřej II., který rozdával královské majetky šlechtě, aby získal její podporu při prosazování své politiky. Území dnešního města tak připadlo Alexandru a Sepešovi, synům nitranského župana Tomáše.

Dnes ve Skalici „vládne“ primátor L'udovít Barát. Radnici má v centru města na náměstí Svobody, kterému vévodí farní chrám sv. Michala, patrona města. Ten byl postaven při příležitosti povýšení Skalice na svobodné královské město v roce 1372 jako jednolodní, později byl přestavěn do současné trojlodní podoby.

Kromě něj lze navštívit kostel Nejsvětější Trojice z roku 1650, jezuitský kostel sv. Františka Xaverského s gymnáziem z přelomu 17. a 18. století, kostel Sedmibolestné Panny Marie ve františkánském klášteře nebo kostel evangelíků augsburského vyznání z roku 1797 v Lichardově ulici, který byl postaven bez věže. Ta byla přistavěna v roce 1938 vedle kostela podle návrhu Dušana Jurkoviče a opatřena nápisem Památce Komenského 1650 (v tom roce Komenský město navštívil).

Zvenku si lze prohlédnout i jednolodní pozdně barokní kostel sv. Pavla poustevníka z 18. století. Je umístěn v řadové zástavbě a v současnosti je uzavřen a nevyužíván.

Na nejvyšším místě nad městem stojí areál rotundy sv. Juraja. Ten zahrnuje vlastní rotundu, zbytky městských hradeb, klasicistickou kalvárii a římskokatolický a evangelický hřbitov. Rotunda s freskami ze života světce je nejstarší dochovanou památkou, podle posledních průzkumů pochází z 1. poloviny 11. století.

Koho nezajímají sakrální stavby, může navštívit Záhorské muzeum, projet se po Baťově kanále, zajít do největší městské vinotéky v areálu františkánského kláštera nebo absolvovat některý z koncertů, výstav či přednášek, pořádaných kulturním domem.

Výběr článků

Načítám