Hlavní obsah

S vedoucím nízkoprahových klubů o falešných zprávách i dobrých příkladech integrace

Novinky, Tomáš Šebesta

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V poslední době narostl počet nepravdivých zpráv o Romech. Kolují po internetu ve formě poplašných mailů-hoaxů či sdílení příspěvků na sociálních sítích. O těchto zprávách, ale i o příkladech dobré praxe jsme si povídali s Michalem Kandlerem, vedoucím nízkoprahových klubů RESET ve Stříbře a RELAX v Tachově.

Článek

Jedna z nepravdivých zpráv mluví např. o tom, že Romové nemusí platit za léky v lékárně. „Je to samozřejmě nesmysl, přesto to lidé dále přeposílají a bohužel tomu často i věří,“ vysvětluje Michal Kandler.

„Jak uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí v oficiálním vyjádření - lidé, kteří byli uznáni za osoby v hmotné nouzi a pobírají některou z dávek pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc), jsou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění zbaveni pouze povinnosti úhrady regulačních poplatků,“ řekl dále Kandler. Lidé v hmotné nouzi, tedy ne jen Romové, mohou být zbaveni povinnosti platit regulační poplatek, avšak nikoliv úhradu léků samotných.

O motivech lidí, kteří posílají tyto zprávy, můžeme jen spekulovat. „Pokud bych měl mluvit za naše zařízení, která pracují s dětmi a mládeží ohroženými sociálním vyloučením (např. kvůli nedokončenému vzdělání, nízké pracovní kvalifikaci či problémech ve vztazích či rodině), považujeme toto účelové šíření dezinformací namířených proti Romům za snahu o posílení negativního veřejného mínění vůči nim,“ vysvětluje Michal Kandler. V zásadě by se mohlo jednat o trestný čin pomluvy podle paragrafu 206 trestního zákona nebo podněcování k nenávisti vůči skupině osob podle paragrafu 198a trestního zákona č. 140/1961 Sb.

Dále Michal Kandler uvedl, že efektivní řešení je především v systematické práci s jednotlivci i celou komunitou. Důležitou roli také hraje aktivní zapojení místních institucí, úřadů a škol. Tato tvrzení nejsou jen z praxe klubů RESET a RELAX, ale z organizace KOTEC, jenž kluby provozuje a která se dlouhodobě se zabývá integrací sociálně ohrožených osob.

Příkladem dobré praxe může být například integrace dětí ze znevýhodněného prostředí na některých základních školách v regionu. Děti se tak mají možnost učit vzájemné komunikaci, respektování odlišností a zároveň dodržování stejných pravidel pro všechny.

„Podobně učíme naše klienty, pocházející z různých sociálních prostředí a etnik, sociálním dovednostem, spolupráci, toleranci a dodržování jednotných pravidel. V našem nízkoprahovém zařízení pro ně připravujeme preventivní aktivity na témata spojená s rasismem a xenofobií, prevencí trestné činnosti nebo aktivity související s dokončením vzdělání, získáním zaměstnání apod.,“ informoval Kandler.

Tato mravenčí práce se týká nejen dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, ale i jejich širší komunity a dětí z tzv. „normálních“ rodin – cílem je funkční model dlouhodobého vyrovnávání sociálních rozdílů v prostředí, do kterého se některé děti bez vlastního přičinění rodí a kterým jsou ovlivněné na celý život.

„Místo zástupných problémů vztahujících se ke skupinám obyvatel hledáme skutečná řešení náročných životních situací reálných jednotlivců bez rozdílu původu,“ dodal Kandler.

Reklama

Výběr článků

Načítám