Článek
Bývalý cisterciácký klášter v Plasích připomíná jednu z významných epoch našich dějin architektury. Především postavu odvážného a originálního barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Nový, jiný, neotřelý a snad i odvážný přístup se pokouší klášter aplikovat i v současnosti při naplňování sezónního kulturního programu, do kterého je zařazeno i letní promítání na rajském dvoře konventu.
Již tradiční Rajské filmové noci kláštera v Plasích jsou v letošním roce věnovány neprávem pozapomenutým filmům československé nové vlny a autorům s ní spojovaných. Setkáme se známými jmény, jako byli Evald Schorm, Karel Kachyňa, Jan Procházka, Pavel Juráček, Jan Schmidt. Uvidíme mladé herecké hvězdy, mezi nimi Jiří Hrzán, Milena Dvorská, Miloš Kopecký a celá řada dalších.
Doba 60t. let 20. století umožnila díky jistému politickému uvolnění vzniknout filmům velmi originálním a chytře kritickým, které nutí diváka přemýšlet a snad i zpytovat vlastní jednání a postoje. Společným jmenovatelem vybraných filmů pro Rajské filmové noci je žena v hlavní roli. Setkáme se se ženou coby posledním přeživším zástupcem lidstva po katastrofě, ženou jako strůjcem zločinu a stejně tak ženou, jako jedinou milující bytostí a matkou.
Letošní promítání odstartoval 16. června snímek Pražské noci. Druhá letní projekce na rajském dvoře, která proběhne 7. července, bude věnována autorské dvojici Procházka Kachyňa, kteří se zapsali do dějin československé kinematografie například filmy Ucho, Kočár do Vídně či Noc nevěsty. Pro rajskou filmovou noc byl vybrán snímek Ať žije republika.
Tento film byl natočen u příležitosti dvacátého výročí osvobození Československa Rudou armádou, i proto si mohl dovolit být jedním z nejdražších filmů své doby natočeným na širokoúhlý formát. Situace konce války je zde nahlížena očima malého chlapce Olina, který prožívá každodenní starosti malé vesnice včetně ústrků od svých vrstevníků, výlevy hněvu svého despotického otce či milující náruč své maminky.
Tento lyrický, ale zároveň velmi syrový snímek během dvou hodin představí na malém prostoru naprosto zásadní moment našich dějin – konec války a vypořádání se s údajným kolaborantstvím na jedné malé moravské vesnici. O kvalitě a jisté pravdivosti filmu hovoří i fakt, že se stal filmem trezorovým.
Klášterní dveře se otevřou již v 21.00 a diváci tak budou moci zažít i západ slunce na rajském dvoře a projít si potemňující křížovou chodbu. Nabízí se tak příležitost pobýt uvnitř konventu v podvečerní čas a na rozdíl od prohlídek s průvodcem si užít zdejší atmosféru v klidu, vlastním tempem.