Hlavní obsah

Příznivci videomappingu rozpohybovali fasádu 14|15 BAŤOVA INSTITUTU

Novinky, Michaela Mitáčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na konci předchozího týdne vyvrcholil ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU třídenní workshop pro příznivce videomappingu. Lekce tohoto nového druhu vizuálního umění připravila Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně spolu s občanským sdružením Hucot. V dubnu se připravuje videomappingový festival Maska.

Foto: Hucot o. s.
Článek

Videomapping si postupně získává stále více mladých grafiků. Nejčastěji se využívá například pro zatraktivnění kulturních událostí a festivalů, své uplatnění ale našel už i v reklamě.

„Našich workshopů se účastnila více než desítka mladých studentů vysokých škol a také jeden středoškolák. Během tří dnů si vyzkoušeli nejrůznější techniky. Ti nejpokročilejší si dokonce připravili projekce, které odprezentovali na fasádě 15. budovy továrního areálu,“ uvedl lektor Václav Ondroušek.

Budova nabízí ideální podmínky - plochu 60 krát 10 metrů. Z protějších oken na ni míří pět vzájemně propojených projektorů. Videomappingová plocha ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU je navíc unikátní tím, že se jedná o jedinou stálou videomappingovou plochu v rámci celé České republiky. Většina podobných ploch je totiž zpravidla připravována jen pro konkrétní projekty a na velmi krátkou dobu.

„Bylo to pro mě něco zcela nového. Zatím jsem videomapping nezkoušela tvořit, jen jsem o něm slyšela v rámci výuky na vysoké škole. Je to ale velmi těžká práce, vytvořit videomappingové dílo není vůbec snadné,“ řekla v závěru workshopu studenta Eva Odehnalová, studentka fotografie na zlínské univerzitě.

Videomapping je směr vizuálního umění, které využívá projekci ve volném prostoru na libovolné objekty, jako jsou fasády domů, interiéry budov, auta nebo i jiné objekty. Pro realizaci jsou potřeba silné projektory, odpovídající programové vybavení a tma nebo alespoň šero.

Pro přípravu kvalitní projekce je nutná předchozí znalost scény, často jsou vytvářeny 3D modely prostoru budovy nebo fasády domu, aby bylo docíleno dokonalého splynutí světelného divadla se scénou. Výsledek poté připomíná sekvence filmu, ve kterém se reálná kulisa prolíná s virtuálním dějem, např. z fasády domu se vynořují jednotlivé cihly, z oken se vyklánějí lidé a vylétají předměty, ze střechy stéká vodopád atd.

Reklama

Výběr článků

Načítám