Článek
Narodil se roku 1677, zemřel roku 1723, byl pochován na malostranském hřbitově, který již neexistuje. Hrob tu připomíná pamětní deska. Vytvořil styl, kterému se říká barokní gotika.
Vejmluva a Santini
Do Žďáru nad Sázavou ho přivedl příslušník cisterciácké komunity Václav Vejmluva, který se rozhodl přivést k životu klášter, zdevastovaný požárem roku 1689. Devatenáctiletý mnich byl dost vzpurný ke svým nadřízeným, ale dokázal prosadit svou, chtěl zvelebit milovaný klášter. V roce 1706 se stal jeho opatem.
Santiniho pověřil vytvořením památky na Zelenou horu u Nepomuku, což byla domovská komunita řádu, vypálená husity. Ze západočeského Nepomuku se řeholníci vydali do Žďáru. Johánkovi z Nepomuku, který se stal uctívaným světcem, chce Vejmluva vzdát hold vytvořením poutního místa.
Nahrává mu Janovo blahořečení a také to, že se našla světcova lebka s kusem tkáně (1719), o níž se všichni domnívali, že je to Nepomukův jazyk. Tkáň byla zbytek mozku. Stylizovaný jazyk, symbol mlčení, je v kupoli kostela, dále zakomponován uvnitř poutního kostela Svatého Jana Nepomuckého.
Pověst praví, že chránil zpovědní tajemství královny Žofie, kterou Václav podezíral z nevěry. Jenže to bylo, podle historiků, jinak. Prchlivý král Václav IV. ho nechal mučit, až nešťastník zemřel. Nepomukovi sám prý pálil bok pochodní, to vše kvůli sporům s arcibiskupem Janem z Jenštejna. Ten proti králově vůli dosadil svého muže za opata kladrubského kláštera, a to se se zlou potázal. Před královým hněvem dokázal prchnout, to se ale nezdařilo jeho úředníkům v čele s Nepomukem.
Nový kult
Kultem Nepomuka chtěli Habsburkové nahradit uctívaného mučedníka Jana Husa. Johánek se stal po knížeti Václavovi nejslavnějším českým svatým. Věhlas překročil brzy hranice, s jeho sochami se setkáváme v celém křesťanském světě. Kolem hlavy má hvězdy, na ústech prst.
Opat Vejmluva nechává odlesnit kopec nad městem, přejmenovává ho na Zelenou horu a pak je již na Santinim, aby ukázal, co umí. Předvedl se dokonale, stvořil hvězdu ve hvězdě, tak z výsky vypadá areál poutního místa zapsaného roku 1994 na seznamu UNESCO. Stavba začala roku 1719, vysvětili ji 1722.
Santini se ale podílel i na opravě kláštera, nyní zámku.
Komentované prohlídky
Po Santiniho stopách ve Žďáru se můžete vydat v pravidelných, hojně navštěvovaných komentovaných prohlídkách, trvajících zhruba 50 minut. Vychází se od zámku.
Navštívíte mariánský sloup, prelaturu, baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, konvent, studniční kapli a rajský dvůr, sádky, hráz Konventního rybníku. Seznámíte se se životem cisterciáků. Prohlídka začíná každou celou hodinu.
V zámku sídlí Muzeum nové generace, to si nesmíte nechat ujít, je tu výborné infocentrum a lahodná kavárna s cukrárnou.
