Článek
„Celých pět let jsem shromažďoval materiály a podklady. Jedním z důvodu, proč jsem si vybral právě toto téma, je skutečnost, že jsem policista a mám tedy k této problematice blízko,“ řekl v úvodu své přednášky mladý plzeňský kriminalista Tomáš Herajt.
Plzeň se bránila zřízení státní policie
Vznik policie v Plzni nebyl vůbec jednoduchý, protože město se dlouho bránilo jejímu zřízení. „U všech panovala obava, že dojde ke špiclování občanů a veřejně činných osob a rakouská vláda započne s politickými procesy se svými odpůrci," uvedl Tomáš Herajt.
Teprve v červnu 1918 se v plzeňských ulicích poprvé objevují státní policisté. Policejní komisařství mělo ale pouze deset mužů a pod vedením JUDr. Vladimíra Kračmáře sídlili v jedné z budov na dnešní Americké třídě.
Policejní ředitelství
Samotné policejní ředitelství zahájilo činnost až v lednu 1921. S postupným rozšiřováním jeho působnosti bylo nutné řešit i vhodné prostory.
Po domluvě s městem začala policie úřadovat v Kopeckého sadech 10 (dnešní konzervatoř) a dále ve Veleslavínově ulici č. 19 (dnes archív). Kromě toho bylo ve městě ještě několik policejních strážnic (postupně až 16).
Zpravodajci v Plzni
V souvislosti se zvýšenou vyzvědačskou činností proti Československu byla již v první polovině 20. let založena Zpravodajská ústředna při Policejním ředitelství v Praze.
V roce 1931 pak vznikla při plzeňském policejním ředitelství odbočka této ústředny. Do roku 1935 však nebyl k této složce přiřazen jediný úředník nebo výkonný orgán.
Policejní ředitelé
Tomáš Herajt se při své přednášce vyzdvihl i několik osobností, které výrazně přispěly k rozvoji policie v Plzni v meziválečném období.
Bezesporu jednou z nejvýznamnější postav byl první ředitel JUDr. Vladimír Kračmár, který svými obrovskými organizačními schopnostmi vytvořil moderní policejní úřad.
Kniha Tomáše Herajta