Hlavní obsah

Ondřej Záruba vystavuje ve Zlatém jablku snímky z africké pouště

Novinky, Kateřina Martykánová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Poušť Namib v celé své kráse a různých podobách je v těchto dnech k vidění ve zlínském Zlatém jablku. Již po několikáté zde představuje veřejnosti své originální fotografie cestovatel Ondřej Záruba.

Foto: O.Záruba

Africká poušť Namib zachycená objektivem Ondřeje Záruby

Článek

Od pondělí 27. února mají návštěvníci Zlatého jablka opět příležitost obdivovat se fotografickému umění cestovatele Ondřeje Záruby. Na 12 velkoformátových snímcích představuje tentokrát nejstarší poušť světa Namib. Unikátní fotografie zachycují magickou atmosférou Údolí stromů smrti, neuvěřitelnou škálu barev centrální pouště Sossusvlei a další zajímavá zákoutí vytvořená z písečných dun. Výstava bude v hlavní galerii Zlatého jablka umístěna až do 11. března.

Ondřej Záruba se na svých cestách záměrně vyhýbá rušným turistickým destinacím. Tentokrát se vydal do africké pouště Namib, aby objektivem svého fotoaparátu zachytil krásy přírody  nedostupných a mnohdy i nebezpečných míst.

„Namibie vypadá jinak než ostatní oblasti Afriky, které znám. Poušť je téměř celá vyprahlá a působí opuštěně a prázdně. Podle toho taky dostala svůj název. Namib v místním jazyce znamená „nesmírný“ nebo „velká prázdnota“. Písečné duny však vytváří úžasné zákoutí, za kterými se vyplatí brodit i několik set metrů,“ popsal Záruba svou cestu na africký kontinent.

Zdůvodnil také výběr lokalit a scenérií, které zvěčnil na svých originálních snímcích. „Nejnavštěvovanější je centrální oblast pouště zvaná Sossusvlei. Písek zde hraje nejrůznějšími odstíny oranžové, červené, hnědé a béžové barvy, které jsou vidět dokonce i na satelitních snímcích,“ řekl.

Svoji neopakovatelnou atmosféru má však podle Ondřeje Záruby i Údolí mrtvých stromů v Deadvlei, kde v propadlině mezi písečnými dunami kdysi tekla řeka a díky tomu tady rostly stromy. “Když si řeka našla jiné koryto, stromy uschly a slunce je mumifikovalo. Dnes jsou z nich jen „kostry“, ovšem velmi fotogenické,“ dodal cestovatel.

Reklama

Výběr článků

Načítám