Olomoucké letadlo poputuje do soukromého muzea

Zhruba do dvou týdnů tak rarita v podobě cestovního stroje z Olomouce zmizí. Letoun, který zde stál sedmatřicet let, bude rozebrán a postupně odvezen do muzea, kde mu hodlají vrátit původní tvář.

Sběratel Karel Tarantík, kterému muzeum patří, vlastní na pět desítek letadel, od stíhaček po dopravní letouny. Tupoleva chce zrestaurovat do podoby, v jaké létal u ČSA.

Transport do téměř čtyři sta kilometrů vzdálené obce letoun absolvuje po částech. Musí se rozebrat ocasní plochy, odmontovat křídla, což u zrezivělého Tupoleva bude zřejmě časově nesmírně náročné. Trup bude navíc kvůli přepravě zřejmě nutné přeříznout na dvě části. Dát letoun znovu dohromady a zrekonstruovat ho do původní podoby potrvá podle Tarantíka minimálně rok. Pak se v jeho muzeu představí v plné kráse.

TU-104 je sovětský dvoumotorový proudový dopravní letoun středního doletu z poloviny 50. let 20. století. Vznikl ve vývojové dílně A. N. Tupoleva a 17. června 1955 uskutečnil jeho prototyp první let. Po britském De Havilland Comet, kanadském Avro Jetliner a francouzské Sud Aviation Caravelle byl čtvrtým proudovým dopravním letounem na světě, který vzlétl, a druhým na světě v pravidelné letecké dopravě. TU-104 se stal pro období let 1956 až 1958 jediným na světě provozovaným letounem v pravidelné přepravě osob.

TU-104 má rozpětí křídel 35 metrů, je dlouhý 38 metrů a jeho cestovní rychlost se pohybovala kolem 900km/hod. Maximální dolet byl 3800 kilometrů. Od roku 1956 do roku 1960 bylo vyrobeno 200 letounů TU-104. ČSA nasadily letoun do pravidelného komerčního provozu 8. prosince 1957, v provozu byly letouny do roku 1973. Za dobu provozu strávily TU-104 ve vzduchu  2 milióny hodin a přepravily 100 miliónů cestujících v 600 tisících letech.

Ve službách Československých aerolinií bylo nasazeno celkem 6 strojů Tupolev TU-104A. Dostaly názvy po českých a slovenských městech.

Praha - vyřazena 14. 9. 1973, nyní v leteckém muzeu Praha-Kbely. Bratislava - 16. 3. 1963 zničena požárem při tankování paliva v Bombaji. Brno - vyřazeno 1974, nyní restaurace v Petrovicích. Plzeň - zničena v noci na 1. 6. 1970 při 3. pokusu o přiblížení na letiště v libyjském Tripolisu, po nárazu do země a následném požáru. Všichni na palubě zahynuli. Ostrava - zničena při provádění letu 29. 8. 1973 na letišti v Nikósii.

Praha - vyřazena 14. 9. 1973, nyní v leteckém muzeu Praha-Kbely. Bratislava - 16. 3. 1963 zničena požárem při tankování paliva v Bombaji. Brno - vyřazeno 1974, nyní restaurace v Petrovicích. Plzeň - zničena v noci na 1. 6. 1970 při 3. pokusu o přiblížení na letiště v libyjském Tripolisu, po nárazu do země a následném požáru. Všichni na palubě zahynuli. Ostrava - zničena při provádění letu 29. 8. 1973 na letišti v Nikósii.

Posledním letounem byl právě olomoucký stroj, nazvaný České Budějovice. Patřil původně Aeroflotu a to od 31. 1. 1959, u ČSA od 25. 2. 1963. Stroj létal na vnitrostátní trase Praha – Ostrava. Naposledy na téhle trase letěl 25. dubna 1974, kdy jej pilotovala posádka ve složení kapitán Stanislav Epstein, druhý pilot Boris Rýdl, navigátor Marcel Drábek a palubní technik Jan Fíla. Po přistání na letiště mu zbývaly necelé tři hodiny letové životnosti. Byl vyřazen v září téhož roku, převezen do Olomouce a změněn v bar.