Hlavní obsah

Neznámého smutného šprýmaře Egona Hostovského v Šumperku připomene jeho dcera a cimrmanolog Čepelka

Novinky, Vladimíra Krejčí

Osobnost významného českého spisovatele Egona Hostovského připomene Městská knihovna T. G. Masaryka v Šumperku. Hovořit bude Olga Hostovská-Castiellová a populární cimrmanolog Miloň Čepelka. Dílo exilového autora společně přiblíží šumperským čtenářům na besedě 28. března od 18 hodin.

Foto: Městská knihovna T. G. Masaryka

Literární historička Olga Hostovská-Castiellová navštíví 28. března s Miloněm Čepelkou šumperskou knihovnu s přednáškovým pořadem o Hostovském.

Článek

„Hostovský je v Česku takřka neznámý, ve své době přitom dosáhl světové proslulosti. Dnes je hlavní vlajkonoškou jeho díla dcera Olga Hostovská-Castiellová, díky které začal autor znovu vycházet. Literární historička navštíví 28. března společně se svým spolužákem a jedním ze zakladatelů divadla Járy Cimrmana Miloněm Čepelkou knihovnu s přednáškovým pořadem Neznámý smutný šprýmař Egon Hostovský. Vzpomínkový večer je průřezem Hostovského života a tvorby. Dcera Olga glosuje životní příběh a Miloň Čepelka předčítá vybrané pasáže z knih,” uvedla ředitelka knihovny Kamila Šeligová. 

Hostovský se narodil roku 1908 v Hronově. Spisovatelskou kariéru započal za studií v Praze. Podílel se na překladu povídkové knihy Dobrodružství života svého bratrance Stefana Zweiga. Za román Žhář obdržel v roce 1937 Státní cenu.

Nadějně rozjetou kariéru narušila německá okupace, která Hostovského zastihla během přednáškového turné v Belgii. Kvůli svému židovskému původu se již do Prahy nevrátil, přes Paříž a Lisabon utekl do USA, kde vznikla jeho zásadní díla Úkryt a Sedmkrát v hlavní úloze, kterými uhranul nejvýznamnější spisovatele doby. Novela Úkryt se podle Thomase Manna řadila k tomu nejlepšímu, co česká literatura dala světu. Velikán literatury 20. století Graham Greene považoval román Sedmkrát v hlavní úloze za svrchovaně zajímavý příklad tvorby s politickým námětem.

„Neznám jemnějšího popisu příznačného ovzduší Evropy 30. let, jež vyvrcholilo v obecnou bartolomějskou noc válek,„ napsal Greene, jemuž Hostovký učaroval. Vzpomínal na něj i v pamětech, popisoval pražské setkání během únorových událostí 1948. „Přišel spisovatel Hostovský, jenž byl zaměstnán na ministerstvu zahraničních věcí, posadil se ke mně na postel a vyprávěl mi, jak se toho dne ministr Masaryk loučil se svými zaměstnanci. Plakal, společně jsme pili whisky. Pár dní nato byl Masaryk mrtev.”

Únorové události donutily Hostovského k druhé emigraci. Napsal román Nezvěstný, jen v USA se prodaly statisíce kusů. Hostovský zažíval vrcholné období v druhé polovině 50. let. S úspěchem se setkaly romány Půlnoční pacient a Dobročinný večírek, ke kterým prodal filmová práva. Na motivy Půlnočního pacienta natočil proslulý režisér Clouzot film Les Espiones. Poté Hostovský stvořil své vrcholné dílo Všeobecné spiknutí. Přestože se jedná o to nejlepší, co napsal, kniha v USA propadla. Mohl za to špatný překlad do angličtiny. Hostovký zemřel v New Jersey v roce 1973 v 65 letech. 

Kvůli složitému osudu je doma takřka zapomenutým autorem. Jelikož se jednalo o politického emigranta, zařadil se v době komunismu mezi zakázané spisovatele. Zlom nastal během Pražského jara, kdy vyšlo Všeobecné spiknutí a připravovalo se vydání Půlnočního pacienta. Hostovský měl Prahu na podzim 1968 navštívit. Bohužel tomu zabránily tanky Varšavské dohody.

Po revoluci začala Olga Hostovská otcovo dílo vydávat. S popularizací jí pomáhá herec Miloň Čepelka, který se rovněž řadí mezi obdivovatele Hostovského.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám