Hlavní obsah

Neprávem opomíjený zámek v Oslavanech: ze zdevastovaného objektu renesanční skvost

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Máme rozsáhlé kulturní dědictví, v různých stupních zachovalosti. Některé stále chátrají, mnohé se „vylouply“ do původní krásy. Některé jsou notoricky známé, až přeturistované, do dalších se návštěvníci moc nehrnou. Patří k nim i nádherný renesanční zámek v Oslavanech.

Foto: Vratislav Konečný

Arkády oslavanského zámku

Článek

Arkády na vnitřním dvoře doslova září, ale ještě před pár desítkami let byl objekt zdevastován.

Do Oslavan se povětšinou jezdí do zábavního parku Permonium, zámek se opomíjí, přesto že je tu k vidění mnoho zajímavého.

Původně tu stál ženský klášter

Původně zde stál první ženský cisterciácký klášter na Moravě, Vallis Mariae (Klášter údolí Panny Marie), založili ho v roce 1225, prý za přítomnosti Přemysla Otakara I.  Zplundrován byl za husitských válek, v roce 1516 ho zničil rozsáhlý požár, zrušen byl roku 1525, poté místo získali Althanové.

Ti zde nechali roku 1582 postavit čtyřkřídlý renesanční zámek. Z původního objektu se zachoval raně gotický kostel Panny Marie ze 13. století, ten později posloužil jako zámecká kaple, nyní se tu konají koncerty.

Rozsáhlé arkádové nádvoří je jedním z největších na našich památkách. Další přestavby se uskutečnily v 18. století. Po josefínských reformách se zámek roku 1783 jako zabavený připisuje císařské komoře. Posledními majiteli byli Gomperzové, ti nechali zbudovat zámecké zahrady.

Po válce začal chátrat

Za protektorátu zde sídlila německá armáda, zabavila ho jako židovský majetek, po válce se začal užívat jako skladiště. Začalo rozsáhlé chátrání, do objektu se neinvestovalo.

Město Oslavany ho získalo roku 1993, o čtyři rok později začaly opravy. V zámku je stálá expozice Historie hornictví a energetiky a Hasičské historické muzeum.

Město s hornickou tradicí

Oslavany mají starou hornickou tradici, černé uhlí se těžilo v Rosicko-oslavanské pánvi od poloviny 18. století, těžba byla zastavena v roce 1992. Stala se tu dvě velká důlní neštěstí v letech 1860 a 1921.

V letech 1911-1913 v Oslavanech postavili první parní elektrárnu na Moravě. Napětí 44 000 voltů byl v tehdejším mocnářství největší. Personál tvořili vysloužilci rakouského válečného loďstva.

Reklama

Výběr článků

Načítám