Článek
Yvetta Simonová (*1928) natočila tuto rozvernou písničku pro film režiséra Oldřicha Lipského v roce 1964 - hudba je dílem Vlastimila Hály, text vytvořil Pavel Kopta a doprovod obstaral Orchestr Karla Vlacha.
A je to právě tento band, který zpěvačku doprovodil v drtivé většině nahrávek této kompilace. Jen v několika málo případech jsou to Orchestr Václava Hybše, Orchestr Václava Kozla nebo Taneční orchestr Československého rozhlasu za řízení Josefa Vobruby.
Dramaturgie alba vsadila na všechny zpěvaččiny úspěchy z dob jejích začátků, ale i z její nejslavnější éry, kdy zpívala s Milanem Chladilem. Proto nechybějí všechny zásadní duety jako My dva a čas, Sladké hlouposti, Až na severní pól, Santa Anna Maria, Sentimentální nebo Pohádka o konvalinkách.
Oblíbené duo z nich už koncem 50. let minulého století "udělal" kapelník Karel Vlach, s jehož slavným orchestrem začali tehdy spolupracovat. Zatímco Milan Chladil nastoupil v roce 1956, Yvetta Simonová se stala pevnou součástí Vlachova bandu až o čtyři roky později. Ovšem už od roku 1958 začala s Vlachem spolupracovat na živých nahrávkách pro rozhlas, kde se prostě nemohla nesetkat s Milanem Chladilem.
Přibližně v té době se zrodil v hlavách Karla Vlacha a textaře, scenáristy a konferenciéra Vladimíra Dvořáka nápad spojit ty dva dohromady. Dobře věděli proč. Simonová a Chladil totiž byli nejen hotovými zpěváky s nemalou zkušeností a šarmem, ale hodili se k sobě hlasově i typově. Právě kvůli tomuto pěveckému spojení byli dokonce mnoha lidmi pokládáni za partnery i v soukromém životě, ale pravda to nebyla.
Nebýt Chladilovy předčasné smrti (zemřel v roce 1984 ve svých 53 letech), zřejmě by oblíbený pěvecký tandem ještě řadu let koncertoval, nahrával a bavil své publikum, které by stárlo spolu s ním. V dané situaci ale už "zrálo" jen s Yvettou Simonovou. Ta pokračovala a pokračuje i po smrti svého pěveckého a jevištního partnera a velkého kamaráda.
I když zpěvaččina produkce, kterou mapuje právě supraphonská Zlatá kolekce (nechybějí na ní písně jako Chviličku spát, Co s načatým večerem, Romantická, Zhasněte lampiony, Vyznání v růžích nebo Taková to byla velká láska), nebude nic pro dnešní mladou generaci, dříve narození milovníci "sametového" hlasu, hladivých melodií a barevně bohatého zvuku Vlachova orchestru si přijdou na své.
Ještě dnes je z "nablýskaných" nahrávek cítit něco, co jen tak nepomíjí. Je to především obrovská dávka kumštu, citu a zaujetí, a to jak ve zpěvu či přednesu, tak ve Dvořákových či Borovcových textech či v instrumentaci a orchestrálním doprovodu.