Článek
„Mostecká inscenace je několikátým uvedením Případu u nás. Žádnou z těch inscenací jsem však neviděl. Jednak jsem se jimi nechtěl nechat ovlivnit, jednak člověk i bez toho tak trochu tuší, jak k tomu ten či onen tvůrce pravděpodobně přistoupil… Mostecké zpracování nechť s ostatními srovnají k tomu povolaní. Mohu však říci, že jsme scénář poměrně dost upravili, aby se více blížil Haddonově románové předloze a jejím specifičnostem,” řekl režisér Lukáš Kopecký.
Román Marka Haddona Podivný případ se psem (přeložila Kateřina Novotná, česky vydalo Argo v roce 2003) je pozoruhodné dílo. Haddonovi se podařilo zachytit chlapcův vnitřní svět velmi sugestivně, včetně specifického způsobu chlapcova myšlení i jednání.
Christopher nalezne mrtvého psa své sousedky, kterého někdo probodl vidlemi. Jako obdivovatel Sherlocka Holmese se rozhodne vypátrat pachatele - a jak už to u dobrých příběhů bývá, odhalí při svém pátrání nejedno tajemství a vydá se na strhující i nebezpečnou cestu.
Největší účinek hry tak nespočívá toliko v detektivním pátrání a v odhalení vraha, ale v tom, jak plasticky a uvěřitelně Haddon vykreslil složité a zmatené dospívání patnáctiletého chlapce i vztahy v jeho rodině; nelehký vztah s otcem i poměr k matce, jež opustila rodinu.
Premiéra opět naplnila mostecké hlediště. Diváci žasli nad hereckými výkony jednotlivých herců:
Ondřej Dvořák, který byl do této inscenace přizván jako host z Brna, autistickou postavu Christophera ztvárnil věrohodně. Svým chováním dává divákovi možnost představit si, jak je pro takového člověka náročné začlenit se pro zdánlivě normálního světa.
Jakub Dostál exceloval v roli Christopherova otce. Jeho civilní projev a naprosto uvěřitelný vztah k synovi si získal diváky i přes pár zbrklých rozhodnutí vůči Christopherově matce. Ta se na jevišti objevila v podání Michaely Krausové, která dokázala na jevišti vytvořit nespočet silných momentů, které dojaly i silnější jedince v hledišti.
V roli Sioban, Christopherovi učitelky, se přestavila Zita Benešová, o jejíchž kvalitách nikdo z mosteckých diváků nepochybuje, ovšem v tomto případě se dá mluvit o ne příliš vykonturované postavě, která ač je pro příběh důležitá, nedokázala prorazit mezi ostatními.
Lilian S. Fischerová, Veronika Týcová, Miroslav Večerka, Jiří Kraus a Jan Beneš se úkolů ztvárnit mnoho rolí, včetně neživých, ujali bravurně.
Velice vhodná byla volba scény Petra Kastnera, kostýmů Veroniky Watzkové i hudby Maria Buzzi.
Inscenace je vhodná pro všechny věkové kategorie.