Letadla jako koníček i budoucí povolání si vybral Petr Moravčík

Momentálně jsem studentem třetího ročníku Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě a studuji obor: Technologie údržby letecké techniky, na fakultě strojní.

No, jak se říká „jednou jsi dole, jednou nahoře“ (smích). Záleží opravdu na předmětu, jak moc člověku sedne. Ze začátku jsem měl strach z matematiky, fyziky a podobných, spíše teoreticky založených předmětů, které má v oblibě asi málokdo. Naštěstí jsem je všechny úspěšně splnil. Postupem času se studium začalo zaměřovat na odborné předměty, to už potom není „suchá“ teorie, a když to člověka baví, tak s tím nemá problém.

Když jsem se hlásil na vysokou školu, tak jsem všude okolo sebe říkal, že skončím hodně brzy. Opak je pravdou. Závěrečný ročník, začínám psát bakalářskou práci a úspěšné zakončení školy bude asi zatím největším úspěchem. Málem bych zapomněl! Samozřejmě přítelkyně je mým největším životním úspěchem (kdyby to teda náhodou četla - smích).

Už od malička jsem se zajímal o techniku, technické řešení a podobné věci. Proto jsem věděl, že střední škola bude technického směru. Nechtěl jsem jít na internát, takže v potaz připadaly školy z mého okolí, kdy jednou z nich byla SŠPU. Navštívil jsem ji v Den otevřených dveří a její úroveň mě přesvědčila o tom, že to bude správná volba.

Mnozí se budou asi divit, ale střední mi dala spoustu do života, ne-li nejvíce. Ačkoliv si můj současný obor leteckého mechanika a studium na stavební průmyslovce dost odporují, mnoho věcí se dá využít i v tomto oboru. Předměty jako mechanika, matematika, angličtina se nikdy neztratí. Vzpomínek na střední mám opravdu spousty! Snad všechny jsou kladné a velice rád na ně vzpomínám a klidně bych zase usedl do její lavice. Poznal jsem tam spoustu výborných kamarádů a těch není nikdy dost.

Na vysoké opravdu není moc času na nějaké koníčky okolo. Přestože už od základní školy hraju florbal, tuto sezónu jsem dokonce hrál i slovenskou extraligu, kterou jsem bohužel kvůli škole dost zanedbával. Momentálně do toho ještě začínám pracovat v největší pilotní škole v ČR, takže je toho opravdu dost.

Na osud sice nevěřím, ale nechám to na něm. Můžu akorát říct, že budu dělat pro svoje štěstí a štěstí těch okolo maximum.

Mám rozpracovaný jeden projekt na svém autě, takže určitě jeho dokončení. Nejdříve bych chtěl ale dokončit studium a možná se pokusit o nějaké navazující. Zajistit si tak dobré uplatnění a najít si práci, která bude živit nejen mě ale i rodinu, kterou plánuji. 

Učit se, učit se, učit se, jak řekl Lenin. Výsledek se vám bohatě vrátí a nebudete toho litovat. Studujte, dokud můžete, protože pak už se to těžko dohání. Pokud jste vyhráli v loterii, tak studovat nemusíte.