Hlavní obsah

Kvarteto nejslavnějších prvorepublikových hereček exceluje ve filmu Šťastnou cestu

Novinky, Robert Rohál

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Před dvaasedmdesáti lety proběhla premiéra českého filmu Šťastnou cestu, kde se pod režijním vedením Otakara Vávry objevily hned čtyři nejzářivější hvězdy tehdejší éry - Adina Mandlová, Hana Vítová, Jiřina Štěpničková a Nataša Gollová. Jako pátá herečka si v něm zahrála začínající Jana Dítětová.

Foto: archiv autora

Hana Vítová, Adina Mandlová a Nataša Gollová ve filmu Šťastnou cestu.

Článek

Příběh, který se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu, vypráví o osudech pěti prodavaček. Každá představuje jiný typ dívky či ženy a každá z nich jde vlastní cestou za svým životním cílem. První z nich je půvabná a sebejistá Helena (Adina Mandlová), která se orientuje na muže z velkého světa, ale stejně narazí - zámožný komisionář Viktor Zych (Eduard Kohout) si ji sice vydržuje, ale nakonec se ožení s jinou.

Jiný typ dívky představuje rozvážná Anna (Jiřina Štěpničková), která se vzpamatovala z tragédie prvního manželství. Žije jen pro svou práci, ale nakonec přece jenom nachází štěstí ve vztahu s ovdovělým továrníkem Janem Klementem (Otomar Korbelář).

Sympatickou postavou je i Milena (Hana Vítová), která plánuje svatbu s číšníkem Martinem (Vítězslav Vejražka). Společně obtížně šetří na svatbu a neodradí ji ani to, když se její milý zaplete s partou podvodníčků a přijde o hromadu peněz.

Další hrdinkou je ztřeštěná Fanynka (Nataša Gollová), která touží po slávě filmové hvězdy, leč nakonec se smíří s prací švadleny ve filmových ateliérech. Příběh končí tím, že se dívky loučí a na jejich místa přicházejí nové prodavačky.

Kvarteto slavných prvorepublikových hereček doplňuje mladinká Jana Dítětová, která hraje roli naivní učednice Božky. Její postava, která si neustále dopřává máminých buchet a obdivuje Fanynku, ale jinak dění kolem příliš nerozumí.

Snímek Šťastnou cestu, kterou Otakar Vávra natočil podle námětu Olgy Horákové a který je často bývá přirovnáván k italskému neorealismu, je jeho posledním dokončeným protektorátním filmem. V dalších rolích se objevili například Jaroslav Marvan, Nelly Gaierová, Karel Hradilák, František Kreuzmann, Míla Pačová, Ladislav Pešek, Zdeněk Řehoř, Meda Valentová nebo Darja Hajská. Kameramanem byl Ferdinand Pečenka, autorem filmové hudby Jiří Srnka.

Zdařilý a ve své době divácky vděčný snímek dal zajímavou příležitost tehdy populárním herečkám své doby. Pražská premiéra proběhla 25. prosince 1943, přičemž došlo i k malému skandálu. Způsobila jej skutečnost, že v titulcích kdosi zapomněl uvést jméno jedné z hvězd filmu - Nataši Gollové.

Další zajímavostí je, že se film nenatáčel v pražském obchodním domě Bílá labuť (jak si mnoho lidí myslelo), ale v jeho věrné kopii, postavené v hostivařských ateliérech. V exteriéru se ale přece jen točilo, a to na střeše Bílé labutě.

Paradoxní je, že Adina Mandlová v tomto filmu nechtěla vůbec hrát, teprve až po letech jej zařadila mezi své dva tři nejlepší. Za jejími tehdejšími důvody nepřijmout postavu Heleny mohlo být i vyvrcholení krize mezi ní a jejím tehdejším manželem malířem Zdeňkem Tůmou. Ten se krátce po dotočení filmu otrávil.  

Reklama

Výběr článků

Načítám