Hlavní obsah

Královský kámen podle pověsti ukrývá bájné vojsko stejně jako hora Blaník

Novinky, Petr Hejna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Tak podle Jiráska praví proroctví Sibylino, které uvádí na dvacítku míst, kde na doby těžké čekají oddíly knížecích bojovníků - toto poslání má mít i Boubín, Hadí Hora u Blatné, kopec Svidník u Černovic, ale i právě Královský kámen v šumavských hvozdech u Stachů. Tím ovšem pověsti zdaleka nekončí.

Foto: Petr Hejna

Skalní kaplička

Článek

Nicméně zkraje několik nezpochybnitelných fakt - pojmenování Královský kámen, zvaný též často Královák, náleží skalnatému vrcholu o výši 1058 metrů nad mořem. Není tedy o mnoho nižší než nejvyšší vrch Javornické vrchoviny, podle něhož je pojmenována, tedy Javorník. Královský kámen převyšuje o pouhých osm metrů.

Kvůli časem vyrostlé vegetaci dnes již skála neslouží jako vyhlídkové místo, ale vystoupat až na vrchol Královského kamene stojí i tak za to. Jen tak navíc může turista dobře vidět železný kříž na jednom z kamenů skalního masivu. 

Jen pár metrů od paty skály nelze přehlédnout jeden z tzv. skalních srubů, útvar, ve kterém je vytesán kamenný oltář s datem 1899. Lze zde nalézt i starší mezník, který uvádí jako datum rok 1752. 

Ke Královskému kameni je možno vyrazit nejkratší cestou z Nicova - a předtím se stavit u tamního kohoutího kříže nad vsí, nebo z Javorníku. Místo leží prakticky ve středu modré turistické trasy, spojující oba zmíněné startovní body. Delší pak je trasa červená, která vede od Sušice až do Vimperka, odbočka ze silnice je nejblíže na silnici mezi Stachy a Javorníkem. 

A k těm pověstem - jedna se váže k samotnému názvu vrchu. Za dávných časů jistý nejmenovaný král země České zde našel úkryt při pronásledování vojáky nepřítele, jsa sám, jelikož jeho spolubojovníci z krátce předtím prohrané bitvy prchali rychleji nežli on. A tak dostal kamenný vrch název Královský.   

Kamennou kapličku ve skalním výklenku, zasvěcenou Panně Marii, vytesal v roce 1916 spolu se svým synem Nicovský kameník Johann Klement. Zda tak skutečně učinil proto, že dříve někdo z jeho předků učinil jakousi bezbožnou hanebnost, se nedá s určitostí dokázat. Smutné je, že po vysvěcení ho zanedlouho schvátila vážná choroba, které vzdoroval po sedm let.

Kdo se sem vypraví o svátku svaté Barbory (asi každí ví, na kdy připadá den, kdy si trháme domů barborku, která nám pak vykvete na vánoční svátky), tomu - pokud najde blíže nespecifikovaný čarovný květ - může do klína bez práce spadnout zde skrytý poklad. Ten zde ukryl král, zavražděný z chtivosti svým služebnictvem, které zrazený velmož však ještě stačil před smrtí proklít.

Možno je zde prý i spatřit apokalyptické datum, označující konec světa, a to na samém vrcholu skály o magické keltské Valpuržině noci, i slyšet mocný hlas trub.

Malou záhadu jistě najde bedlivý čtenář - skalní kaplička měla být vytesána roku 1916, leč figuruje zde i rok 1899, ani všemoudrý Google nějak neví, co s tím.

Ať již tedy zatoužíte po pokladu, či seznat, kdy nastane konec světa, jistě nebudete při toulkách Šumavou zklamáni, když se "jen" zastavíte na místě, jehož magičnost je dána kouzlem krajiny těchto našich hraničních hor.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám