Hlavní obsah

Komentovaná prohlídka pozvala do zkamenělého světa u Nýřan

Novinky, Dana Kacerlová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Geologický průzkum důlních lokalit Nýřany, Tlučná, Zbůch, Doubrava, Kamenný Újezd aj. na severním Plzeňsku shrnula komentovaná prohlídka výstavy Zkamenělý svět u Nýřan. Ta přilákala do muzea desítky zájemců a autor-průvodce ing. Jan Bureš nabídl návštěvníkům unikátní informace, výsledky a nálezy.

Foto: Dana Kacerlová

Zaplněná výstavní síň Národopisného muzea Plzeňska.

Článek

Vstupní chodba i výstavní prostor Národopisného muzea Plzeňska na náměstí Republiky 13 v Plzni se před 16 hodinou plni zájemci o komentovanou prohlídku aktuální výstavy Zkamenělý svět u Nýřan. Než vstoupí přednášející ing. Jan Bureš z Paleontologického oddělení Západočeského muzea v Plzni a autor výstavy, lze sotva zahlédnout exponáty, mapy a nákresy po obvodu síně.

V úvodu se hosté dozvídají o historii naleziště, vzniku vrstev plynového uhlí a sopečného popela, které vydaly odborníkům cenné objevy: kostry pravěkých živočichů, zkamenělé kusy stromových kapradin, plavuní a dalších nálezů ve fenomenálně zachovalé kvalitě. „Jsou to takové Pompeje u Nýřan,” říká ing. Bureš, který sám mnoho výzkumných vrtů organizoval a vedl.

Prohlídka pokračuje vysvětlováním vzniku "nýřanských placek", lehkého uhelného materiálu, který byl původně dobýván ručně místními sedláky - ať už jako otop v usedlostech nebo jako materiál k výrobě různých užitkových předmětů či hraček. Hlavním tématem pro paleontologa je však dva milióny let stará vrstva sopečného popela, která vědcům od počátku výzkumu až do současnosti vydává bezpočet unikátních nálezů.

Ve vitrínách vidíme kostry krytolebců, zuby pravěkých žraloků, plazů a dalších živočichů, zkamenělé kmeny plavuní, listy kapradin, semena a šišky pravěkých rostlin, které sopečný popel uchoval pro naše oči v nezměněném tvaru, velikosti i jakosti. Exponáty doplňuje množství nákresů a maleb "zrekonstruovaného" pravěkého jezera tzv. karbonské uhelné pánve.

Názorné mapy, grafy a řezy objasňují složení neolitických a karbonových vrstev lokality, včetně fotografické dokumentace výzkumných vrtů a výkopů. Vše doplňuje model největšího naleziště, či zkamenělý kmen plavuně s úžasně zachovalou strukturou povrchu.

Zájem účastníků neutichá, odborníci, laici, místní obyvatelé zasypávají ing. Bureše otázkami, doplňujícími daty, žádostmi o radu a vysvětlení. O zajímavé informace není nouze. Lidé se zajímají o evropsky významnou lokalitu-naleziště, v jejíž blízkosti žijí a pracují a mnozí z nich se procházejí nad karbonovým jezerem nebo pravěkým pralesem, který dodnes "odpočívá" desítky metrů pod současnými lesními nebo polními cestami...

Přijďte i vy nahlédnout do "pralesa" a "Pompejí" kousek za Plzní.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám