Článek
Její domovskou policejní stanicí jsou Kašperské Hory, ale protože se ubytovala u tety v Modravě, říká se jí Policie Modrava. Tetu hraje Jana Boušková.
Průvodce po Československé republice z roku 1926 u hesla Modrava (Mader) píše – jest středem nejodlehlejšího a nejkrásnějšího zákoutí šumavského. Hodí se k letnímu pobytu. Křižovatka turistických cest, hojná frekvence. Hotel turistický, chata Klostermannova, podle spisovatele, jenž z tohoto kraje čerpal látku ke svým románům. Elektrické osvětlení. K možnosti výletů jeden za všechny – na slatě Rokyta (Weitfaeller Filze) – ponurým rázem přes 20 jezírek – Sejití s cest jest životu nebezpečno!
Původně rybářská osada
Kdeže loňské sněhy jsou. Od té doby prošla Modrava mnoha proměnami. Po válce a po odsunu sudetských Němců se osada octla v hraničním pásmu, lesy a zadrátovanou čáru střežily roty Pohraniční stráže.
Na výsluní se dostala v minulém desetiletí, kdy si zde nechal zbudovat sídlo miliardář Zdeněk Bakala.
Obec Modrava tvoří tři původní osady, které se jmenovaly Modrava, Filipova Huť, Vchynice-Tetov. Modrava vznikla jako rybářská osada. První dochovaná zmínka se datuje do roku 1614.
U Modravy začíná Vchynicko-tetovský kanál, kterým se plavilo dříví, Umělým kanálem byla přivedena voda z nesplavného úseku Vydry, jejíž část směrem k Turnerově chatě a Čenkově pile je jednou z nejhezčích, a zároveň nejnavštěvovanějších partií Šumavy.
Počítalo se s velkou exploatací dřeva, přílivem stálých dřevorubců, k čemuž byly založeny i osady. Ty komunistický režim nechal zničit.
Základna na Kašperských Horách
Filmaři umístili policejní stanici do Kašperských Hor, města vyrostlého na těžbě kovů a chráněném jedním z nejvýše položených hradů u nás. Nechal ho založit Karel IV., chránil nedalekou Zlatou stezku.
Milovníci Šumavy, a kdo by ji nemiloval, poznají ze záběrů hlavně Srní a okolí Kvildy, uprostřed stále ještě krásné přírody se odehrávají nízké a mrzké lidské činy. Norisová má co vyšetřovat.
