Článek
Oba autoři se inspirovali životním osudem sochaře Otakara Švece (1892–1955), který byl stejně jako dalších čtyřiapadesát sochařů v roce 1949 přinucen zúčastnit se soutěže na vytvoření pomníku J. V. Stalina. Megalomanské zadání vyřešil Švec návrhem nerealizovatelného monumentu, který však soutěž vyhrál. Politický tlak v průběhu realizace si nakonec vybral oběť nejvyšší.
Záměrem Davida Radoka nebylo vytvořit realistický příběh sochaře. Jeho text v jedenácti scénách zachycuje atmosféru a absurditu situací, do nichž jsou lidé manipulováni blíže neurčeným totalitním politickým režimem, který potlačuje nemilosrdně jedince a jeho osobitost a staví jej do situací, kdy se musí jako člověk a tvůrce vyrovnat s morálními i uměleckými dilematy.
„Monument sice vychází z reálné předlohy Stalinova pomníku na Letné, ale nejedná se o dokument. Jde jen o volnou inspiraci touto absurdní stavbou, která obsahuje veškeré ingredience antické tragédie – největší monument oslavující jednoho z největších diktátorů a vrahů historie, kdy během stavby probíhají nejkrutější politické procesy, a před samotným odhalením pomníku autor spáchá sebevraždu,” přiblížil svůj záměr a pojetí autor libreta, současně režisér a scénograf inscenace. Svou koncepcí se snažil odpoutat od dokumentární faktografie při ztvárnění v relaci se specifikou operního díla.
„Z mého skladatelského pohledu se tedy nejedná o dílo „hledačské“ či experimentální, ale o vnitřně pestrý monolit, který využívá různorodých soudobých stylových prostředků k dosažení co nejlepší dramatické pravdivosti a k navození odpovídajících emocí a nálad. Dílo vzniklo na objednávku Národního divadla Brno a tento fakt jsme s panem režisérem brali od začátku v potaz. Už od prvních chvil bylo jasné obsazení hlavních postav, věděli jsme, že se můžeme opřít o skvělý sbor i orchestr,” vyjádřil se skladatel díla a dirigent Marko Ivanovič.
„Velkou roli měla i budova Janáčkova divadla se svým velkým jevištěm a architektonickým řešením zakotveným v estetice 70. let. Vznikla tak opera doslova „šitá na tělo“ jak souboru, tak celé instituci – i když ani po hudební stránce se nejedná o dílo jednoduché a klade na všechny účinkující často neobvyklé nároky.” dodal.
Brněnská světová premiéra soudobého operního díla s tragickým příběhem umělce vtaženého do drtivého soukolí doby ne tak dávné minulosti by měla oslovit nejen pravidelné návštěvníky opery. Reprízy se konají ve dnech 8., 28. a 29. února.
Další informace na webových stránkách Národního divadla Brno.
