Hlavní obsah

Jaký je původ záhadných obrazců na dně Nerestského lomu?

• Aktualizováno
Novinky, Petr Hejna

Tuto otázku si jistě položí každý, kdo nahlédne z okraje na zarostlou plošinu již léta nefunkčního lomu mezi Horosedly a Nerestcemi nedaleko jihočeských Mirovic. Erich von Däniken by jistě vytušil dávnou přítomnost mimozemských civilizací, pravda je však evidentně poněkud prostší.

Foto: Petr Hejna
Článek

Tato přírodní památka na Písecku je tvořena dvojicí propojených bývalých vápencových lomů, z nichž menší přestal plnit svoji funkci roku 1926, zatímco větší byl v provozu až do 60. let dvacátého století, a to již od roku 1866. Rozloha obou lomů je přibližně 5,5 hektaru, nadmořská výška lokality činí necelých 500 m n. m.

Vzhledem k výskytu menších krasových dutin a pozůstatků průmyslové těžby, i různých chráněných živočichů a rostlin, je Nerestský lom veden jako přírodní památka. Konkrétně to jsou zástupci na malá jezírka navázaných obojživelníků a rovněž plazů.

Svůj domov zde mají čolek velký a čolek obecný, z žab pak kuňka žlutobřichá, blatnice skvrnitá a skokan zelený. Nechybí pochopitelně užovka obojková a vyhřátá skaliska milující ještěrka obecná. Charakter zarostlých skalních srázů je ideálním místem pro hnízdění kavky a výra, častým pěvcem je drobný, u nás silně ohrožený tažný pták bělořit šedý, hnízdící mezi i pod kameny.

Bohatý je výčet rostlin, vyžadujících ochranu - roste zde například vratička měsíční, sasanka lesní, rozrazil rozprostřený, violka písečná, voskovka menší, černohlávek velkokvětý, hlaváč fialový, tolice nejmenší, dejvorec velkoplodý, turan pozdní nebo hvozdíček prorostlý, nad kterými poletují otakárci, jak fenyklový, tak ovocný.

Jelikož cedule, upozorňující na přírodní památku, obsahuje i upozornění na zákaz vstupu, je tedy otázkou, nakolik toto ochranné nařízení dodržují „vetřelci“, nikoliv z dálných vesmírných světů, kteří zde vystavěli z výšky dobře patrný kamenný labyrint. Lze předpokládat, že to je dílo lidí, majících k lomu a tamní přírodě vztah (jen to ohniště by tam být opravdu nemuselo).

Žádná záhada jako na peruánské planině Nazca nebo v Kazachstánu se zde tedy nekoná, nezbývá než doufat, že památka i v budoucnu nebude narušována necitlivým přístupem těch, kteří z pochopitelné zvědavosti občas zákaz vstupu nerespektují.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám