Článek
Jméno Berounka se poprvé objevilo v 17. století. Prvním, dávno zříceným, a hlavně vodáky vyhledávaným hradem, je Libštejn. Patřil Kolovratům, zůstala z něj jen vysoká věž. Marně ho husité několikrát dobývali, nic nezmohli. Další majitelé si ho nehleděli, takže pustl, roku 1590 je uváděn jako prázdný. Švédové ho doničili v roce 1639.
Po proudu na levé straně na vysoké skále shlížejí ruiny mocného Krašova. Jeden z nejstarších českých šlechtických hradů postavili Hroznatovci. Majitelé byli katolíci, hrad silnou protihusitskou baštou. V 17. století okupovali pevnost loupeživí rytíři, kde „pro velkou loupež ani za humna možná vyjíti, aby svlékání z šatů a braní dobytka nebylo.“
Tehdy panství zakoupila rodina Misseronů, jeden z předních klenotnických rodů. Ti dřeli poddané bez nože. Nakonec skončil jako církevní majetek plaského kláštera. Mniši ho částečně využívali coby letní sídlo, po zrušení kláštera byl nakonec hrad pobořen.
Otec věznil syna
Týřov býval královským hradem. Nechal ho postavit Václav I., nyní jsou na kopci skromné ruiny pevnosti, která měla členitou siluetu s 9 věžemi.
Václav tu věznil svého syna Přemysla, který se nechal vtáhnout do politických her české šlechty. V letech 1315 - 1316 tu Jan Lucemburský nechal věznit svého odpůrce Jindřicha z Lipé. Pozdější páni z Týřova byli známí výtržníci, hradu moc nedbali, koncem 16. století je uváděn jako prázdný.
Oblíbenec králů
Křivoklát uváděný též jako Křivoplát jeden z nejznámějších českých hradů. Oblíbený mezi českými panovníky, Přemysl Otakar I. tu pořádal po zvolení králem hodokvas, Václav I. si nedaleko odtud vypíchl oko, ale na hrad nezanevřel, rád se tu zdržoval Karel IV., Václav IV.
Sloužil i jako vězení, například pro biskupa jednoty bratrské Jana Augustu, alchymistu Kelleyho, ten si při útěku zlomil nohu. Po mnoha letech pustnutí ho opět zprovoznili Fürstenberkové, v roce 1929 přešel na stát.
Keltské muzeum
Nižbor je stavba trochu hradně netypická, ale jedna z nejstarších u nás. Bývalý královský lovčí hrad oblíbený Václavem II., v husitských válkách pobořen. Po renesanční přestavbě K. Šanovcem přešel na Valdštejny, ti odstranili hradní věže a sídlo přestavěli barokně. Nakonec přešel na Fürstenberky.
V zámku je muzeum keltské historie.
Karlštejn na závěr
Po Tetínu u Berouna není skoro památky, cestu zakončíme na králi českých hradů Karlštejnu, založeném roku 1348.
Oblíbené sídlo císaře Karla IV. ztrácelo stále více na významu, pustlo. Původní klenotnice s unikátní kaplí sv. Kříže a deskovými obrazy mistra Theodorika se stala administrativní budovou.
V roce 1755 věnovala císařovna Marie Terezie zchátralý objekt Ústavu šlechtičen, instituci pro dcery zchudlé šlechty se sídlem na Pražském hradě. Na Karlštejně měl Ústav hospodářskou správu. V roce 1812 na hrad zavítal František I. Rakouský, hrad nechal částečně opravit a zakonzervovat. Do puristické podoby ho přestavěl architekt J. Mocker.
