Hlavní obsah

Družice nad Českem zachytila tisíce plápolajících ohňů

2:08
2:08

Poslechněte si tento článek

Filipojakubská noc u nás byla již tradičně spojená s oslavami, opékáním špekáčků a pálením čarodějnic. Díky převládající zmenšené oblačnosti bylo možné hořící vatry v Česku a okolí pozorovat i z vesmíru.

Foto: Český hydrometeorologický ústav

Družicový snímek České republiky pořízený 30. dubna 2025 ve 21:26 SELČ

Článek

Zajímavý záběr zachytila ze zhruba 800kilometrové výšky meteorologická družice s polární dráhou letu. Noční mikrofyzikální produkt satelitu METOP3 funguje na principu snímání vyzařovaného tepla ze zemského povrchu.

Dým z ohňů vyzařuje na jiných vlnových délkách než zemský povrch za běžných okolností, čímž dojde ke zviditelnění čarodějnických vater na výsledném snímku. Stejný produkt se po celém světě používá mimo jiné k monitorování šíření lesních požárů v řídce osídlených a těžko přístupných oblastech.

Modrá barva na obrázku ze středečního večera znázorňuje závoje vysoké oblačnosti a každá fialová tečka značí všechny zapálené ohně v prostoru o rozloze 1 × 1 kilometr, což na mapě odpovídá jednomu pixelu.

V případě, že na této ploše hořelo ve stejnou dobu více vater najednou, se tyto skupiny slučují v jeden bod. Největší oblibě se tradice pálení čarodějnic těší v pásu od severních Čech přes Vysočinu po jižní Čechy, naopak v západní polovině Čech a na Moravě se společenských akcí koná o poznání méně.

Čarodějnice se pálí i za našimi hranicemi

Satelitní snímky potvrzují pozoruhodnou skutečnost, že tradiční kulturní událost se neodehrává jen v České republice, ale ve vysokém počtu lidé slaví pálení čarodějnic také v sousedním Sasku. Největší hustota ohňů za našimi hranicemi se každoročně objevuje jihozápadně od Drážďan a v regionu Horní Lužice (Oberlausitz). Ve zbytku střední Evropy jsou čarodějnické vatry o filipojakubské noci spíše výjimečnou záležitostí.

Foto: Radek Bachtík , Novinky

Letošní příznivé počasí se slabým větrem venkovnímu rozdělávání ohňů přálo.

Proč se oslavuje pálení čarodějnic?

Původně se jednalo o pohanský svátek spojený s vítáním jara. Lidé věřili, že právě v tento den se nad vesnicemi slétají čarodějnice a na ochranu před zlými silami zapalovali na vyvýšených místech ohně. Podle některých legend se o filipojakubské noci otevírají jeskyně s ukrytými poklady. Později se svátek spojil s křesťanskými tradicemi a dnes se z něj stala každoroční obecní sešlost s občerstvením. Lidé se ve večerních hodinách shromažďují u hořící hranice, na jejímž vrcholu bývá umístěná symbolická figurína s koštětem připomínající čarodějnici.

Výběr článků

Načítám