Článek
Zajímavý záběr zachytila ze zhruba 800kilometrové výšky meteorologická družice s polární dráhou letu. Noční mikrofyzikální produkt satelitu METOP3 funguje na principu snímání vyzařovaného tepla ze zemského povrchu.
Dým z ohňů vyzařuje na jiných vlnových délkách než zemský povrch za běžných okolností, čímž dojde ke zviditelnění čarodějnických vater na výsledném snímku. Stejný produkt se po celém světě používá mimo jiné k monitorování šíření lesních požárů v řídce osídlených a těžko přístupných oblastech.
🔥I letos můžeme sledovat čarodějnické ohně z družice. 👉V souladu s republikovou předpovědí na dnešní pozdní večer, kdy...
Posted by Český hydrometeorologický ústav on Wednesday, April 30, 2025
Modrá barva na obrázku ze středečního večera znázorňuje závoje vysoké oblačnosti a každá fialová tečka značí všechny zapálené ohně v prostoru o rozloze 1 × 1 kilometr, což na mapě odpovídá jednomu pixelu.
V případě, že na této ploše hořelo ve stejnou dobu více vater najednou, se tyto skupiny slučují v jeden bod. Největší oblibě se tradice pálení čarodějnic těší v pásu od severních Čech přes Vysočinu po jižní Čechy, naopak v západní polovině Čech a na Moravě se společenských akcí koná o poznání méně.
Čarodějnice se pálí i za našimi hranicemi
Satelitní snímky potvrzují pozoruhodnou skutečnost, že tradiční kulturní událost se neodehrává jen v České republice, ale ve vysokém počtu lidé slaví pálení čarodějnic také v sousedním Sasku. Největší hustota ohňů za našimi hranicemi se každoročně objevuje jihozápadně od Drážďan a v regionu Horní Lužice (Oberlausitz). Ve zbytku střední Evropy jsou čarodějnické vatry o filipojakubské noci spíše výjimečnou záležitostí.

Letošní příznivé počasí se slabým větrem venkovnímu rozdělávání ohňů přálo.
Proč se oslavuje pálení čarodějnic?
Původně se jednalo o pohanský svátek spojený s vítáním jara. Lidé věřili, že právě v tento den se nad vesnicemi slétají čarodějnice a na ochranu před zlými silami zapalovali na vyvýšených místech ohně. Podle některých legend se o filipojakubské noci otevírají jeskyně s ukrytými poklady. Později se svátek spojil s křesťanskými tradicemi a dnes se z něj stala každoroční obecní sešlost s občerstvením. Lidé se ve večerních hodinách shromažďují u hořící hranice, na jejímž vrcholu bývá umístěná symbolická figurína s koštětem připomínající čarodějnici.