Hlavní obsah

Českoslovenští prezidenti – co víme o mužích, kteří stáli v čele státu

Novinky, Vratislav Konečný

Někomu dělá potíže je i vyjmenovat, z jejich života toho většina z nás ví minimum. Média nám předkládají obraz, který přebíráme, málokoho zajímá život vládců novodobého státu podrobně. Kniha Českoslovenští prezidenti Marie Ryantové kolektivu vydaná nakladatelstvím Paseka pomůže doplnit vzdělání.

Foto: Nakladatelství Paseka
Článek

Nehledejte cokoli bulvárního, pikantního, jedná se seriózní práci, přesto mnohá fakta jsou hodně zajímavá.

Tomáš Garrique Masaryk je znám jako zakladatel státu. Byl nenáviděn, zatracován, nekriticky zbožšťován, směšné bývají chvíle, kdy politici sborově zpívají Ach synku synku… a tváří se státotvorně. Desítky let jsme o Masarykovi jen slýchali, pokud vůbec, že dával střílet do dělníků. Doba se obrátila, TGM bylo najednou všude plno.

Tragický byl osud Emila Háchy, Edvard Beneš má řadu příznivců i odpůrců, zrovna jako poslední československý prezident Václav Havel.

Vznik republiky i její rozpad jsou objasněny v průřezu osobností jedenácti kapitol.

Osobnosti s otazníky

V čele Československé republiky stálo za dobu její poměrně krátké existence devět osobností, jejichž různorodý profil odráží peripetie, kterým byl tento státní útvar během bouřlivého dvacátého století vystaven. Dějiny – jejich zvraty a dobové ideologické tlaky – se podepsaly i na reflexi hlav státu a proměnách jejich obrazu v pojetí historiků i školních osnov.

Zamlčena musela zůstat fakta nejen ze života obou prezidentů první republiky, ale paradoxně i prezidentů komunistických, a tak se stalo, že mnohé z této již uzavřené kapitoly našich dějin stále ještě čeká na odborné zpracování (anotace Paseky).

Zajímavé jsou odkazy, čeho se bál Klement Gottwald, zda byl generál Ludvík Svoboda sovětským agentem.

Prezidenti  československého státu procházeli i různým vývojem podle politické situace, jejich úloha byla přehodnocována historiky, různě se o nich učilo i ve školách. Ale to není nic nového.

Kniha Českoslovenští prezidenti byla inspirována úspěšným titulem Čeští králové (Paseka 2009) a stejně jako ona přináší populární formou nejnovější poznatky v podání předních odborníků zabývajících se jednotlivými vrcholnými politiky.

Jedenáct kapitol tak postupně představí zakladatele státu Tomáše Garrigua Masaryka, všechna funkční období Edvarda Beneše včetně jeho exilového působení, tragický úděl Emila Háchy, osud pěti komunistických vládců i krátké tříleté prezidentské období Václava Havla, které tento úsek dějin uzavírá. Zbývající desetileté první dějství naší současnosti, tedy Havlovo české prezidentství, mezi témata této knihy již nepatří.

Výběr článků

Načítám