Článek
Veškerému hodování předcházela žádost o udělení hodového práva starostou obce. Stárky přišly v průvodu před obecní úřad a vyzpívaly pana starostu. Ten se mezi ně dostavil ve slavnostním oděvu i s paní starostovou.
Požadované právo však stárky nedostaly zadarmo. Starosta jim napřed přečetl jejich povinnosti, sepsané v mnoha hodových artikulích. Mezi nejdůležitější z nich patřila starost o to, aby na hodech nikdo netrpěl hlady ani žízní.
Když stárky na každou předepsanou povinnost sborově slíbily, že ji budou plnit, starosta Miroslav Rožnovský jim ke všeobecné spokojenosti vyhověl a právo jim předal (při pohledu na velmi početný dav hrušovanských žen a dívek se mu ani nebylo co divit).
Odpolední zábavu na sokolovně, kde se mimo jiné tančila československá beseda, obohatily svým vystoupením děti z hrušovanské základní školy. K tanci a poslechu vyhrávala po celý den dechová hudba Blučiňáci, která se na večerní zábavě střídala se skupinou Na2fáze.
