Hlavní obsah

Amatérské divadlo Waterloo zahrálo o životě Edith Piaf. Výtěžek přispěje k obnově chaty Libušín

10. 3. 2014, 8:04
Novinky, Aneta Přadková

Dobrovolní herci divadelní společnosti Waterloo ztvárnili příběh dvou slavných francouzských šansoniérek. Hru maďarské scénáristky Évy Pataki, která staví do kontrastu nespoutanou Edith Piaf a naproti ní chladnou a konzervativní Marlene Ditrich, zhlédlo o víkendu ve frenštátském kině asi 630 diváků.

Foto: Aneta Přadková

Vendula Niklová v roli Edith Piaf svým pěveckým výkonem ohromila velkou část publika.

Článek

Vstupné na představení divadla Waterloo je standardně dobrovolné. Návštěvníci si kvalitní práce souboru cení, proto přispívají nemalými částkami.

„V dnešní situaci jsme se rozhodli, že výtěžek z obou večerů věnujeme na obnovu shořelé chaty Libušín na Pustevnách,“ uvedl představení režisér Martin Trubač, za což sklidil první potlesk plného kinosálu.

Plakáty na hru Edith a Marlene lákaly diváky již ke konci ledna. „Na Waterloo tady chodí snad všichni. Je hezké, že se lidé odlišného pracovního zaměření pravidelně scházejí, aby vytvořili něco tak úžasného,“ ocenila pravidelná divačka Jana Eliášová. Kapacita míst na páteční i sobotní představení 7. a 8. března byla obsazená tři týdny dopředu, a to pár hodin po vyhlášení rezervace.

O možnosti představení hry Edith a Marlene se uvažovalo delší dobu. „Dříve jsme si na to netroufali, potřebovali jsme k tomu dozrát. Myslím, že to přispělo k úspěchu,“ zhodnotila herečka Vendula Niklová, která vystoupila v roli Edith Piaf.

V divadle Waterloo se angažuje od počátku jeho vzniku. S hraním začala již jako studentka místního gymnázia. „Role Edith je pro mne náročná hlavně fyzicky. Pohybovat se na jevišti, křičet a soustředěně zpívat téměř dvě hodiny dá docela zabrat,“ rozvedla Niklová.

V rámci večera společně s Hanou Trubačovou, coby Marlene Ditrich, zazpívala v českém překladu slavné písně jako Non, Je ne regrette rien nebo La vie en rose.

„Živá hudba, která doprovodila obě zpěvačky, byla tím, co dodalo představení opravdovou hodnotu,“ vystihl návštěvník Tomáš Jaroň. V doprovodném hudebním kvartetu diváci slyšeli líbezný houslový part v interpretaci Nely Unruhové, basové tóny Milana Holuba a klavírní doprovod bývalého ředitele umělecké školy Pavla Trubače. Rytmiku zajistil Jan Babinec.

„Nejen samotná hudba, ale i způsob, jakým obě ženy pojaly tak náročné skladby. Chvályhodná je též práce dramaturga, protože písně posouvaly děj dál, což přispělo na gradaci,“ dodal Jaroň.

Hru Edith a Marlene nacvičovali ochotníci v nedělních zkouškách zhruba půl roku. „Dříve jsme uváděli dvě nebo i tři představení ročně. V posledních letech se však perioda prodlužuje. Herci začínali jako studenti, ale teď už jsou pracujícími, kteří mají své rodiny. Někdy věnujeme nácviku delší dobu, protože je pro nás důležité, aby to konečné divadlo vypadalo dobře,“ komentoval režisér.

Též výběru vhodného představení věnuje Waterloo nemálo času. „Snažíme se držet pravidla střídání komedie a hry, která vede k zamyšlení. Nemusí to být nutně tragédie,“ podotkl Trubač s tím, že devadesátiprocentní úspěch zaručuje vhodné obsazení rolí.

Společnost Waterloo má na kulturní scéně ve Frenštátě pod Radhoštěm již patnáctiletou tradici. Její oblíbenost zaručuje kvalitní herecké obsazení, různorodost vystoupení a výkony, za které by se ani profesionál nemusel stydět. Stálí diváci a noví příznivci budou mít možnost zhlédnout reprízu o příběhu Edith Piaf, a to 1. a 2. května.

Reklama

Související témata:

Výběr článků