Hlavní obsah

Ač byl herec Eduard Cupák gay, na ženy působil kouzlem své osobnosti jako magnet

Novinky, Robert Rohál

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pětaosmdesáté narozeniny by v těchto dnech oslavil Eduard Cupák, kterého proslavily role v Krškových filmech Měsíc nad řekou a Stříbrný vítr. I když se stal idolem žen, dnešní divák už ani neví, že dnes už nežijící herec byl z brněnské JAMU vyobcován kvůli své sexuální orientaci.

Foto: archiv autora

Začátkem 70. let si Eduard Cupák zahrál v sitcomu Taková normální rodinka.

Článek

Eduard Cupák se narodil 10. března 1932 v Brně. V patnácti byl přijat na dramatické oddělní brněnské Státní konzervatoře v Brně a brzo patřil mezi nejtalentovanější a nejlépe hodnocené posluchače, kteří mohli hostovat v brněnském Státním divadle.

Těsně před absolvováním školy, která se mezitím proměnila v Janáčkovu akademii múzických umění, byl vyhozen. Psal se rok 1951. I když oficiálním důvodem byla jeho účast v poloochotnickém představení bez vědomí školy, pravou záminkou byla jeho sexuální orientace. Za "nedovolené styky" byl vyslýchán na StB, z nadějného herce se stal  rázem vyvrhel.

Na popud stranické organizace byla ustavena kárná komise, která rozhodla, že Cupák odejde bez absolutoria i bez umístěnky na angažmá. Když se sebral, odejel do Prahy, kde ho režisér Václav Krška obsadil do role mladého Aloise Jiráska ve filmu Mladá léta (1951), avšak hvězdu z něj udělaly až další dva Krškovy filmy - Měsíc nad řekou (1953), kde ztvárnil Vilíka Roškota, a Stříbrný vítr (1954), kde představoval Jana Ratkina. Tehdy se zrodila hvězda.

Pak už šel z filmu do filmu. Jenom do roku 1960 jich natočil dvacet. Vedle Václava Kršky, který ho obsadil  i do role Antonína Dvořáka ve filmu Z mého života (1955) stejně jako do titulní postavy pohádky Labakan (1956) spolupracoval rovněž s Otakarem Vávrou, Zbyňkem Brynychem, Vladimírem Sísem, Karlem Kachyňou nebo Vladimírem Čechem. Popularitu mu posílily i filmy Vina Vladimíra Olmera (1956) nebo Žižkovská romance (1958).

Později jsme ho mohli vidět v charakterních rolích či v postavách vyšetřovatelů v sérii detektivek (Čas pracuje pro vraha, Vím, že jsi vraha, Případ mrtvých spolužáků), ale také v Kladivu na čarodějnice (1969), v crazy komedii Pane, vy jste vdova! (1970), v úspěšné páralovské adaptaci Mladý muž a bílá velryba (1978) nebo v Troškově historickém snímku Poklad hraběte Chamaré (1984).

Hodně krásné práce mu poskytla nejen Městská divadla pražská, kde byl léta v angažmá, ale také televize, kde si zahrál třeba Mozarta v seriálu F. L. Věk (1971), nebo apatického taťku v často reprízovaném sitcomu Taková normální rodinka (1971 - 1972).  

O svém soukromí se s novináři nebavil, rozhovory neposkytoval. Jen přátelé a lidé z branže věděli, že žije v partnerství s Václavem Květem. S režimem si nikdy nezadal, nesnášel kariéristy a hlupáky. Nemohl a nedokázal tolerovat kolegy, kteří pro peníze obětovali svůj charakter a upsali se komunistům. Podepsal 2000 slov ne jako gesto odporu, ale jako vyjádření svého postoje.

V 90. letech se u něj začala nemilosrdně projevovat nemoc - rozedma plic, na kterou mělo pochopitelně vliv jeho kouření. Začátkem roku 1996 se jeho stav zhoršil natolik, že už nemohl ani hrát. Zemřel 23. června 1996 ve věku 64 let.

A jaký vlastně byl? Dcera jeho velké přítelkyně Ireny Kačírkové Kristina Novotná míní: „Mnozí lidé se v něm mýlili. Střežil si své soukromí. Společnost v té době, kdy jsme se seznámili, ještě nebyla zralá přijmout jeho orientaci. Na nic netušící dámy působil kouzlem své osobnosti jako magnet. Ač se o to nesnažil, mnohé ho milovaly. Eda měl v sobě tajemství. A to je hodně svůdné afrodisiakum...”

Reklama

Výběr článků

Načítám