Článek
Francouzi říkají Vánocům Noël, původem z fráze "les bonnes nouvelles", což znamená dobré zprávy. Výraz se tedy vztahuje ke zvěstování evangelia. V Itálii používají zase pojmenování Il Natale, značící též narození nebo narozeniny.
Zejména na jihu Francie lidé pálí od Štědrého dne do Nového roku vánoční poleno, které má přinést štěstí a zemědělcům bohatou úrodu v příštím roce. Se zvykem pálení polena jsme se setkali už ve skandinávských zemích, zejména v Norsku.
Zato Řekové věří ve skřítky kallinkantzeri, kteří jsou schopni během dvanácti dní v období Vánoc provést nějakou neplechu. Dárky se většinou vyměňují 1. ledna na svátek svatého Basilea. Na Ukrajině zase vyhlíží nejmladší člen rodiny východ první hvězdy, než začne hostina o dvanácti chodech.
Stromky začali zdobit v Alsasku
Zdobení jehličnanů bylo odvěkým zvykem v rámci slavností zimního slunovratu na francouzsko-německém pomezí. První vánoční stromky s ozdobami s křesťanskými motivy se objevily v alsaském Štrasburku na počátku sedmnáctého věku.
Po roce 1750 se tradice dostala i do německých zemí. K jejich rozšíření pomohl i Johann Wolfgang Goethe, který po návštěvě Štrasburku vánoční strom zmínil v románu Utrpení mladého Werthera.
O 70 let později přenesli tradici zdobení vánočních stromků němečtí přistěhovalci do americké Pensylvánie a po sňatku prince Alberta s královnou Viktorií se zvyk objevil i v Anglii.
Jesle a mexická fiesta
Jesle patří mezi základní vánoční dekorace ve většině jihoevropských, ale také středo- a jihoamerických státech. První jesle, zpodobňující scénu po narození Ježíše, vytvořil v roce 1224 jako naučnou pomůcku pro své následovníky František z Assisi.
V roce 1828 si přivezl americký ministr Joel R. Poinsett z Mexika rudozelenou květinu. Její barvy vhodně vyjadřovaly sváteční náladu a obchody v New Yorku proto později květinu začaly propagovat hlavně před Vánocemi. Do roku 1900 se poinsettie, Pryšec nádherný, neboli vánoční hvězda či kristova koruna, stala univerzálním symbolem Vánoc.
Mexičané připravují nejen na vánoční svátky piňaty, keramické nádoby obalené barevným papírem a naplněné bonbóny, ovocem, ořechy, hračkami a mincemi. Nádoba visí na provazu tak, aby byla nadosah, ale v pohybu. Děti se pak holemi snaží nádobu zasáhnout a ukořistit její obsah.