Pomocníci při trávení, kteří pomohou předejít případným potížím

Příroda, babky bylinkářky i poznatky moderní vědy nám nabízejí osvědčené rady, jak předejít zažívacím potížím. Prostě se vyplatí vědět, že tučná a sladká jídla bychom měli vyvážit dostatkem vlákniny, pohybu i vhodnými návyky při jídle.

Měla by být vaší nejlepší přítelkyní. Optimální dávka pro dospělého člověka je 20 až 30 g na den. „Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná ovlivňuje příznivě hladiny krevních tuků, snižuje cholesterol podporující vznik aterosklerózy a triglyceridy v krvi. Je prospěšná v prevenci srdečně-cévních onemocnění. Nerozpustná vláknina zase zvětšuje objem stolice a podporuje pohyblivost střev – tzv. střevní motilitu. Přínos vlákniny našemu střevu můžeme přirovnat ke kartáči – zbavuje stěny nánosů zbytků potravy.

Tím, jak zvětšuje po vazbě s vodou objem stolice, ji zároveň ředí, takže urychluje její průchod střevy. Ředí tak i konzistenci toxických látek, které by mohly působit na střevní stěnu, a snižuje prostor pro nežádoucí hnilobné procesy ve střevě. Všechny tyto funkce jsou hlavním ochranným mechanismem i proti vzniku nádorů tlustého střeva a prevencí proti hemoroidům, zácpě či řadě dalších onemocnění trávicího traktu,“ vysvětluje Marie Skalská z Pro Fit Institutu.

Nejvíc vlákniny najdete v ovoci, zelenině, bohaté jsou na ni i obiloviny, luštěniny a olejnatá semena. Dalším typem vlákniny jsou prebiotika. Ta živí naše zdravé střevní bakterie – probiotika. Prebiotika tedy vytvářejí vhodné podmínky pro růst a aktivitu probiotik. Najdeme je zejména v česneku, cibuli, chřestu, pórku, ale také v luštěninách.

Naše střeva jsou plná různých bakterií – mikrobiotik. Potřebujeme je všechny a ve vyváženém poměru, chrání totiž organismus před patogeny. Probiotika samotná jsou kombinací prospěšných bakterií a kvasinek. Při trávení pomáhají štěpením nestravitelných vláken, která mohou jinak způsobit plynatost a nadýmání.

„Produkují také množství hormonů a dalších působících látek, které ovlivňují celý náš organismus,“ doplňuje Skalská.

Největším zdrojem probiotik jsou různé fermentované potraviny, jako kysané zelí, jogurty se živými kulturami nebo kimči. Nechutnají-li vám fermentované potraviny, nezoufejte, probiotika jsou k sehnání i ve formě tobolek. Na probiotika určitě nezapomeňte při antibiotikách, ta totiž mohou ve střevě nadělat pěknou paseku.

„Glykemický index je hodnota, o kterou se zvedne hladina krevního cukru, ale pak se následně sníží tím, že člověk nejprve sní potraviny obsahující sacharidy a inzulín pak přijatý cukr začne odsouvat do buněk. Má-li člověk vyrovnané hladiny glykemie, tedy cukru v krvi, má delší pocit sytosti a nemá tak brzy po jídle opět hlad. Vyrovnaná hladina krevního cukru se projevuje také na duševní pohodě, schopnosti soustředění a nižší míře vznětlivosti,“ vysvětluje doktorka Skalská.

A její rada? Glykemický index (GI) se měří v hodnotách 1 až 100 a ideální ke konzumaci v případě, že ho chcete mít vyrovnaný, jsou potraviny s GI 0–55. Snesitelné jsou ještě ty se středním glykemickým indexem, tj. 56 až 69.

Které potraviny jsou tedy vhodné? Patří mezi ně čerstvá mrkev, zelené fazolky, ředkvičky, hrášek, rajčata, celer, saláty, naklíčená čočka, třešně, meruňky, švestky, hořká čokoláda, neslazené jogurtové nápoje a jogurty, kysané zelí, ocet, luštěniny i ořechy, rybí oleje, ryby, skořice, šunka, sójové výrobky či houby.

Vysoký GI mají určitě slazené výrobky, pečivo, obiloviny, rýže, těstoviny, zavařeniny, mléčná čokoláda, zkrátka sladkosti, chipsy a podobné pochoutky, instantní potravinové výrobky, pivo, tvrdý alkohol, tepelně zpracovaná mrkev a kukuřice.

Na pohyb bychom neměli zapomínat nikdy, natož se mu vyhýbat. Zvlášť v adventním čase, kdy je nástrah v podobě cukroví, alkoholu, tučného jídla a podobně všude spousta. Pomalá pohyblivost střev může způsobovat zácpu, ale z dlouhodobějšího hlediska může dojít až na zánět střev. Ten pak ovlivňuje fungování životně důležitých orgánů. Tomu se jistě chceme vyhnout a k tomu stačí skutečně málo.

Pomalá peristaltika, tedy pohyblivost střev, vzniká téměř stoprocentně jako důsledek špatné životosprávy a malého množství pohybu. Pijte dostatečné množství tekutin, jezte stravu bohatou na vlákninu a do svého denního programu zařaďte procházku, cvičení nebo jakoukoli jinou fyzickou aktivitu.

Procházka je v této době asi nejjednodušší variantou. Máte-li v okolí park, les nebo louku, máte obrovskou výhodu. Nicméně ani domácí cvičení není složitou záležitostí. Na YouTube najdete spoustu návodů, jak doma cvičit jógu či jiné cvičební systémy. Najděte si chvilku a věnujte se sobě, neděláte to koneckonců jen pro sebe, ale i pro vaše blízké, kteří vás jistě chtějí mít dlouho po boku a zdravé. Dejte se jim darem.

Potravu začínáme zpracovávat a trávit už v té chvíli, kdy ji vložíme do úst. Rozmělníte-li sousta správně a dostatečně již v ústech, ulevíte tak žaludku, který nebude muset vynaložit tolik energie na svou práci. Po jídle se tedy nebudete cítit tak unavení. To je příjemná představa, ne?

Žvýkáte-li sousta dlouho, dáte tím tělu na vědomí, že se koná velké jídlo a že má nastartovat metabolismus a správné trávicí procesy. Začne tedy tvořit ve větší míře sliny, které jsou též velkým pomocníkem v trávení, produkovat enzymy a připraví žaludek na práci. Jídlo pak strávíte jednodušeji a rychleji. Živiny se snáz a jistěji dostanou tam, kam mají.

Příjemným bonusem pomalého kousání je i fakt, že tělo se cítí syté dříve, než když zhltáte celý talíř během okamžiku. Organismu totiž chvíli trvá si uvědomit, že má žaludek plný. „Pocit nasycení přichází asi po 20 minutách a je způsoben zahřátím hypotalamu. Obézní lidé mají většinou tento mechanismus narušený, proto někdy pocit sytosti vůbec nevnímají,“ upřesňuje lékařka. Když tedy žaludku dopřejete čas právě pomalým žvýkáním, poznáte to i na váze a to je hlavně o Vánocích skvělé.

Většina výživových odborníků doporučuje lněné semínko konzumovat namleté. Lépe se tak tráví a celé by mohlo trávicím traktem projít netknuté.

Čím pomáhá? Má vysoký obsah omega-3 mastných kyselin, v 7 g semínka (jedné polévkové lžíci) se nacházejí 2 g polynenasycených mastných kyselin, 2 g vlákniny a 37 kalorií.

Při jeho konzumaci ale nezapomínejte na dostatečný příjem tekutin, pomůžete tak vláknině v semínku dobře fungovat ve vašem těle.

Vincentka není skvělým pomocníkem jen při bolestech krku nebo kašli. Její schopnost rozpouštět hleny pomáhá i při trávení potravy. Hleny totiž zdaleka nemáme jen v krku, kde je cítíme nejčastěji.

Skořice nejen skvěle chutná, ale pomáhá i startovat metabolismus, zamezuje nadměrnému zadržování vody v těle a navíc zahřívá. Také se jí přisuzuje příznivý vliv na hladinu krevního cukru. Můžete ji přidat do jídla, ale skvělý je i čaj z ní. Stačí lžička mleté skořice na šálek. Nezapomeňte ji ale přecedit, nefunguje jako kávový lógr, nesedne si. Vůně čaje vám navíc připomene, že se blíží svátky klidu a míru.

Ne náhodou je kmín součástí každé dobré pečeně. Stimuluje trávicí šťávy a tělo tak lépe zpracovává tučné pokrmy. Kmín může fungovat i jako první pomoc při bolestech břicha z těžkého trávení. Stačí rozžvýkat pár semínek.

Může se vám hodit na Zboží.cz: