Hlavní obsah

Oslavy Vánoc v Jižní a Latinské Americe. Bruslení u mantinelů, hříšné tance, petardy i štědrý kůň

4. 12. 2022, 11:55

Přípravy na vánoční svátky jsou v plném proudu také v Latinské Americe. Většina tamních obyvatel je římskokatolického vyznání, byť střiženého tradicemi potomků původních civilizací, a tak ozdobené stromečky, betlémy, velkolepé ohňostroje a hodování jsou vlastní i lidem v Karibiku nebo na obou stranách andského masivu.

Foto: Jitka Zadražilová

Předvánoční bruslení na centrálním náměstí Zócalo v Mexico City.

Článek

Ovšem s jedním zásadním rozdílem. Zatímco v našich zeměpisných šířkách se už pár týdnů před prvním adventem navlékáme do teplých kabátů a nasazujeme čepice, u Latinoameričanů spadají Vánoce do začátku léta a teploty nezřídka atakují třicítku.

Žádný sníh a mráz, jako na severní polokouli. Ty se objevují jen na hřebenech And nebo v Patagonii, kde ale žije jen minimum populace.

Foto: Jitka Zadražilová

Vánoční strom ve třicetistupňovém vedru na Plaza de Armas v Santiagu de Chile.

Kulisou Vánoc jsou v jižní a centrální části „nového světa“ rozkvetlé stromy, jasně zelená tráva. Dárky nakupují lidé v tričkách, krátkých kalhotách či sandálech a jejich rozehřátá těla v obchodních střediscích ochlazují klimatizační zařízení…

Bruslení v srdci mexické metropole

Když se v srdci mexické metropole Mexico City na náměstí Plaza de la Constitución, které však nikdo nenazve jinak než Zócalo, začne stavět ohromné kluziště, je jasné, že na dveře buší Vánoce. A místní lidé se mohou oddávat bruslení při teplotách kolem 25 stupňů i více.

Mezi kluzištěm a metropolitní katedrálou, kde se po olympiádě v roce 1968 vdávala Věra Čáslavská, se vztyčí ohromný umělý vánoční stromek, rozvěsí kilometry barevných světýlek a budovy po obvodu náměstí se vyzdobí bombastickými vánočními motivy v duchu hesla: čím barevnější, tím lepší.

RECENZE: Blondýna na cestách se vrací. Z Peru

Kultura

Plocha na bruslení má rozlohu kolem čtyř tisíc metrů čtverečních a je ve střední části spíš prázdná. Narváno je pouze na okrajích kluziště. Mexičané totiž „bruslí“ stylem, že se posouvají podél mantinelů krok sun krok a smíchy se mohou protrhnout, když to někomu podklouzne. Kluziště začíná fungovat se začátkem adventu a jeho provoz končí až hodně dlouho po 6. lednu, svátku Tří králů.

Mexičané Vánoce milují. Kromě bohaté výzdoby svých příbytků si už od poloviny prosince staví betlémy a umisťují je téměř všude: v domovech, v kancelářských budovách, úřadech, poštách, nádražích, obchodních centrech. V Méridě na Yuacatánu dokonce i na centrálním náměstí Plaza Grande, kde je jednou z bytostí betlému i slon.

Všude ale jedna figurka chybí, a to postava Ježíška. Ta se doplňuje až o Štědrém večeru.

Od 16. prosince až do Štědrého večera se konají po celé zemi takzvaná posadas. Jsou to procesí, jež symbolizují pouť Josefa a Marie. Procesí vedou děti, a po devět večerů putují od domu k domu (přátel či sousedů) a zpívají píseň o tom, jak Marie a Josef žádají o nocleh.

Dětem, které tyto biblické postavy představují, se vždy dostane odpovědi, že v domě není místo a že musí odejít. Až při procesí poslední, devátý den se dovědí, že v daném domě prostor je a že jsou vítány. Když děti odříkají modlitby vděčnosti, koná se oslava, po níž se všichni odeberou na půlnoční mši. Dárky se předávají buď na Štědrý večer, nebo častěji až 6. ledna, na Tři krále.

V Peru se slaví v noci

Velmi intenzivní, hodně krátké a především rodinné. Tak vypadají Vánoce v jedné z nejzajímavějších zemí Jižní Ameriky - Peru. Trvají v podstatě jen jeden den. Peruánci ještě 24. prosince pracují a oslavy přesouvají až na večer a do noci. Následující den, Boží hod vánoční, pak rádi vyspávají.

Peruánci se obvykle účastní misa de gallo (obdoba české půlnoční mše), která většinou začíná v deset večer. Teprve potom přichází na řadu vánoční jídlo, slavnostní hostina tak začíná zpravidla až o půlnoci.

Dárky dostávají jen děti a rozbalování balíčků nastává až po večeři. V prvních hodinách nového dne se všichni vydávají do ulic, aby pozdravili přátele a sousedy a pokračovali v oslavách. S půlnocí startuje také série ohňostrojů a petard, na které si Peruánci velmi potrpí. Slaví se až do svítání a když se dostaví únava, všichni uléhají, aby Boží hod vánoční prospali. Následující den je totiž už pracovní.

Dárky se rozbalují po půlnoci

Vedro a prudké slunce. To jsou nejviditelnější rozdíly chilských Vánoc od našich evropských. Na jižní polokouli vánoční svátky připadají na začátek léta a sníh lze najít jen na špičkách některých vulkánů nebo v Patagonii.

Foto: Jitka Zadražilová

V Argentině je sníh o Vánocích jen na andských štítech. Na snímku nehostinná a řídce osídlená Patagonie.

Předvánoční shon je úplně stejný jako v našich zeměpisných šířkách, snad jen předvánoční výzdoba je podstatně barevnější, než na jakou jsme zvyklí. Vánoční stromečky bývají umělé. Obchodníci útočí na kupující nejrůznějšími slevami a dárečky a na každém kroku zní známé koledy jako Jingle Bells, We Wish You a Merry Christmas nebo Tichá noc.

Foto: Jitka Zadražilová

Ledovec Perito Moreno v argentinské Patagonii.

Snad jen štědrovečerní večeře se podává podstatně později, než jsme zvyklí. Jíst se začíná až kolem deváté hodiny a dárky se rozbalují až po půlnoci.

V Argentině naděluje kůň

Mnohé rodiny navštěvují na Štědrý den už odpoledne kostely. Štědrovečerní večeře se odehrává na zahradách či balkonech, často až kolem desáté hodiny. Tradičním jídlem je pečený páv. Posezení zakončí o půlnoci ohňostroje a na řadu přicházejí dárky, které si mezi sebou rozdávají jen příbuzní a dobří přátelé.

Dárky ovšem dětem nenosí Ježíšek, ale kůň Magi, a to do bot, které si děti připraví buď pod stromeček, nebo vedle postele. V závislosti na rodinné tradici trvají oslavy obvykle až do rána, přičemž mladí lidé po rozbalení dárků rádi vyrážejí do nočních klubů. Argentinské domy jsou krásně vyzdobené, vánoční stromky se začínají krášlit už 8. prosince, k svátku Mariina neposkvrněného početí.

Stejně jako v Mexiku, také Argentinci staví takto časně betlémy. Vánoční svátky v Argentině pokračují i dalšími dny, tedy 25. a 26. prosincem, kdy se navštěvuje rodina a přátelé.

Party v rytmu salsy

Vánoce na Kubě sice nikdy zakázány nebyly, ale svůj status ztratily hned v prvních letech vlády Fidela Castra. Náboženské oslavy se vytratily a ostrovní země se oficiálně stala ateistickou. Situace se zlepšila v souvislosti s návštěvou papeže Jana Pavla II. v lednu 1998. Jen těsně předtím, v prosinci 1997, kubánský vůdce Fidel Castro vyhlásil Vánoce státním svátkem.

Ten se na Kubě slaví velmi bujaře a hlasitě. Scházejí se široké rodiny a přátelé, aby se celé hodiny bavili, jedli a tancovali „hříšné tance“ jako například salsa, cha-cha, mambo a podobně.

Tradiční součástí štědrovečerní večeře je pečené prasátko, případně krůtí nebo kuřecí maso, a jako příloha se podávají černé fazole a rýže. Na stolech se objevuje pivo a samozřejmostí je kubánský rum.

Reklama

Výběr článků