Zatčený po vraždě Parubije se přiznal. Rusové mu prý slibovali vydání synova těla

„Přiznal se k tomu, co udělal, a hovořil o svých kontaktech s představiteli Ruska. Řekl, že se s nimi spojil, když se snažil najít svého syna, vojáka ozbrojených sil Ukrajiny, který zmizel,“ napsala ukrajinskojazyčná služba Rádia Svoboda (RS).

„Od známých se v roce 2023 dozvěděl, že jeho syn zmizel ve směru na Bachmut. Poté podle svých slov začal sledovat ruské sociální sítě, aby zjistil více informací o osudu svého syna. Později začal komunikovat s představiteli Ruské federace, kteří mu údajně poskytli informaci, že jeho syn zemřel,“ píše RS.

Regionální lvovský web Vysokyj zamok s odvoláním na své zdroje z vyšetřování napsal, že „Rusové využili tragédie otce a řekli mu, že by vydali tělo jeho syna za vraždu kteréhokoli slavného ukrajinského politika“. Muž se měl přitom Rusům zmínit právě o Parubijovi, kterého prý ve Lvově viděl „více než jednou“.

„Poté se podezřelý začal připravovat na vraždu: dostal zbraň, koupil si kolo a helmu a také si za použití padělaných dokladů koupil auto, ve kterém politika sledoval,“ napsal web Ukrajinska pravda (UP).

Ukrajinská prokuratura předtím v pondělí informovala o tom, že v souvislosti s Parubijovou vraždou byl zadržen 52letý obyvatel Lvova. Ministr vnitra Ihor Klymenko upřesnil, že podezřelý byl zadržen v Chmelnycké oblasti. Střelec byl podle některých zdrojů oblečen jako kurýr roznáškové služby, napsal dříve UP.

Případ se stále vyšetřuje, už v pondělí ale ukrajinská policie oznámila, že ruskou stopu považuje za nejpravděpodobnější.

Parubij byl členem Nejvyšší rady, tedy parlamentu, od roku 2007. V současnosti byl poslancem za stranu Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka. Post předsedy parlamentu zastával v letech 2016 až 2019.

Na začátku 90. let patřil Parubij k zakladatelům ultranacionalistické Sociálně-národní strany Ukrajiny, která se v roce 2004 přejmenovala na Svoboda. V tom samém roce se podílel na takzvané Oranžové revoluci a později i na událostech z přelomu let 2013 a 2014 označovaných jako Euromajdan, které vedly ke svržení tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Parubij patřil k vůdcům masových protestů v Kyjevě a stal se šéfem vlivné Rady národní bezpečnosti a obrany, což je výkonný orgán pro otázky národní bezpečnosti a obrany. Bylo to v době, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a kdy proruští separatisté na východě Ukrajiny zahájili boje proti jednotkám Kyjeva.