Válku ukončí jen jasné ruské vítězství, zavrhl Trumpův plán Medvěděv. Putin žádá celý Donbas

Medvěděv na Telegramu komentoval Trumpovo vyjádření, ať se obě strany vyhlásí vítězi, slovy: „Ano, tak to často po válečných střetech bývá. To však není náš případ. A není to jen o tom, že potřebujeme vítězství se všemi známými podmínkami, což je axiom (tvrzení, které je platné a nemusí se dokazovat - pozn. red.)“.

Bývalý ruský prezident, který běžně používá urážlivých výrazů, kdy ukrajinskou vládu označuje za zběsilé ukrnacisty a prezidenta za narkoupíra, si myslí, že by takovou dohodu za vítězství nepovažovali ani Ukrajinci.

„Jde i o to, že současná banderovská banda nebude doma za žádných okolností uznána jako vítěz. Ztrátu území mu neodpustí nejen zuřiví ukrajinští nacisté, ale ani jeho političtí rivalové. Konec války proto znamená smrt režimu. Tady Trumpova teze neplatí,“ uvedl.

Trumpovo vyjádření o míru podél linie fronty je podle listu The Washington Post reakcí na nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina, aby Ukrajinci Rusku odevzdali celou Doněckou a Luhanskou oblast výměnou za to, že se Rusové stáhnou z části dobytých okresů Záporožské a Chersonské oblasti.

Tzv. osvobození území samozvaných lidových republik Doněcké a Luhanské bylo v únoru 2022 uváděno jako hlavní cíl speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá svou agresivní válku.

List nabídku zmínil s odkazem na své dva zdroje obeznámené s obsahem telefonátu Vladimira Putina s Donaldem Trumpem. Putin podle některých představitelů Bílého domu požaduje menší výměny území než v srpnu na Aljašce, kde schůzka prezidentů obou velmocí skončila předčasně. Jeden ze dvou zdrojů Washington Post to proto označil jako pokrok.

Američtí představitelé uvedli, že tento Putinův návrh předložil ukrajinskému prezidentovi americký vyjednavač Steve Witkoff s tím, že jde o území, kde se mluví rusky. To však neznamená, že lidé, jejichž rodným jazykem je ruština, chtějí žít pod nadvládou Moskvy. Ruština je i rodným jazykem Zelenského.

U informace není jasné z jakých částí okupované Chersonské a Záporožské oblasti by se Rusové stáhli. Není známo, zda se jedná i o záporožskou jadernou elektrárnu. Lze však dost pochybovat, že by se vzdali celé okupované části Chersonské oblasti, protože by tím přišli o pozemní most na Krym.

Otázkou je, jestli nabídka neznamená, že Moskva už nebude požadovat odstoupit celou Záporožskou a Chersonskou oblast, ale ponechá si jen její obsazené části.

Rusové přitom chtějí dvě poslední velká města ovládaná Ukrajinci, tedy Kramatorsk a Slovjansk i s přilehlou Kosťantynivkou, což je více než čtyřsettisícová průmyslová aglomerace. Rusům se je nedaří dobýt. Ukrajinci by ztratili Pokrovsk s velkým černouhelným dolem, z kterého se získává koksovatelné uhlí potřebné pro výrobu železa.

„Je to jako prodat jim vlastní nohu za nic,“ komentoval tento návrh jeden evropský diplomat.