Článek
Američtí vyjednavači se podle Igatiuse snaží sestavit balíček, který by řešil poválečné potřeby Ukrajiny i Ruska tak, aby ukončil krveprolití a obě země z něj vyšly lépe, což má být „lákadlo pro územní kompromis, který se nebude líbit ani jedné straně“.
Plán počítá se čtyřmi body: obnova Ukrajiny, bezpečnostní záruky pro Kyjev, ekonomická integrace Ruska, Ukrajiny a Evropy prostřednictvím energetické dohody a příměří podél stávající frontové linie.
V rámci prvního bodu američtí vyjednavači požádali Kyjev, aby odhadl náklady na rekonstrukci Ukrajiny, což by měl učinit „v následujících dnech“.
Druhý bod počítá s bezpečnostními zárukami, v rámci kterých Spojené státy přislíbí Ukrajině, že pokud Rusko znovu zaútočí, Washington zareaguje vojensky.
To americký úředník popsal jako „ekvivalent článku 5 Severoatlantické smlouvy“. Podle úředníka by v rámci tohoto bodu Rusko také vyjednalo s Evropou dohodu, která by „řešila jeho bezpečnostní obavy“. Podle WP však není jasné, o co přesně by šlo.
Třetím pilířem má být ekonomická integrace Ruska, Ukrajiny a Evropy prostřednictvím energetické dohody. Jedním z aspektů by mohl být ropovod a plynovod přepravující ruskou ropu a zemní plyn do Evropy. Rusko s Ukrajinou by si pak měly rozdělit zisk.
Úředník řekl, že tato dohoda by mohla přispět k „výraznému snížení evropských nákladů na energie“ a Rusku by poskytla „dlouhodobý přístup na evropský energetický trh“.
Nejméně přijatelné
Poslední část dohody je pak podle WP „nejméně přijatelná“. Rusko, které na začátku války chtělo dobýt celou Ukrajinu, by v rámci ní souhlasilo s příměřím podél stávající frontové linie či „kontrolní linie“. Ukrajina by tak Rusku umožnila kontrolovat okupované území.
„Jednou z překážek je, že kontrolní linie je nejasná vzhledem k drobným posunům na frontě, k nimž dochází téměř každý den,“ konstatoval deník. Tato šedá zóna může mít až 30 kilometrů.
Plán má ale podle amerického úředníka obeznámeného s jednáním háček: Zelenskyj musí souhlasit se zastavením útoků na ruské rafinérie. „(Pokud bude souhlasit), jsme zpátky ve hře a jedeme do Moskvy,“ uvedl americký úředník podle deníku. USA tak znovu tlačí jen na Ukrajinu, která se už 12. rokem brání ruské válce.
Ukrajina však doposud odmítala přestat s útoky. Učinila tak ale poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Ukrajina a Rusko souhlasily s energetickým příměřím. Ani jedna ze zemí o ničem takovém nevěděla, Zelenskyj nicméně řekl, že s omezeným klidem zbraní souhlasí, pokud jej bude dodržovat i Rusko.
To však v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dále pokračuje, Ukrajina však podle Zelenského již dva dny na ruské ropné rafinérie neútočí.
Putin válku ukončit nechce
Během jednání v Miami američtí vyjednavači sdělili ukrajinské delegaci, že Putin nemá zájem válku ukončit. Obměkčit jej podle nich má mimo jiné naftová dohoda, kterou oznámil Trump minulý pátek. V rámci ní má Rusko dodat do USA a dalších částí světa v několika fázích až pět milionů tun nafty.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale v úterý řekl, že naftová dohoda s Ukrajinou nijak nesouvisí. „Nevidím žádnou přímou souvislost. Jedná se o vzájemně velmi prospěšnou součást rusko-americké spolupráce, která je v zájmu Spojených států, v zájmu světových energetických trhů a v zájmu Ruska. Proto k ní došlo,“ uvedl Peskov.
Podle agentury Reuters se Putin vrátí k jednacímu stolu až poté, co Rusko získá celý Donbas. Ukrajina ovšem územní ústupky odmítá a není jasné, zda Rusko vůbec má vojenskou sílu na to toto území dobýt . Americký Institut pro studium války (ISW) už v květnu uvedl, že Moskva na to možná nebude mít vůbec sílu.
Americký prezident se už v předvolební kampani holedbal, že ruskou válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin. Nepovedlo se mu to však ani za více než rok a půl. Ačkoli Ukrajina opakovaně souhlasila s různými formami příměří, Rusko je vždy odmítlo.
