Článek
„Rostoucí společenské napětí v Rusku přimělo úřady k přijetí reaktivního postoje,“ uvedla rozvědka v situační zprávě zveřejněné v pátek.
Důvodem změny postoje jsou již několik měsíců úspěšné ukrajinské útoky, které se v hloubi ruského území soustředí na kritickou ruskou infrastrukturu, včetně ropných rafinérií a ropných skladů nebo chemických a jiných závodů. Cílem jsou také plavidla ruské stínové flotily a přístavy.
To všechno způsobilo v Rusku energetickou krizi, kterou každý den pociťují běžní obyvatelé. Ačkoli se ji úřady snaží zlehčovat řečmi o tom, že je pouze „dočasná“ a že jde o „rychle opominutelný jev“, podle Estonců jsou však „škody způsobené Ukrajinou rozsáhlé a budou přetrvávat dlouhou dobu“.
Právě napětí mezi občany je pro Kreml teď velmi nebezpečné a mohlo by to ovlivnit i zářijové volby do ruské Státní dumy.
„Rostoucí sociální napětí v ruské společnosti a zjevně klesající popularita Putinova režimu mohou výrazně ovlivnit průběh voleb do ruské Státní dumy, a to i za podmínek rozsáhlých falzifikací a volebních manipulací,“ míní estonská rozvědka.
Podle ní proto teď Putinův režim musí „k udržení kontroly uplatňovat stále totalitnější a rozsáhlejší represivní opatření“.
Obří ztráty, nulové zisky
Estonská rozvědka ve své zprávě také zhodnotila stav na bojišti. Podle Tallinnu Rusové ztrácejí každý den 1400 vojáků. Do tohoto čísla se započítávají jak padlí, tak i těžce zranění, kteří jsou vyřazeni z boje. Ve srovnání s předchozím týdnem navíc Rusové přišli o více vojáků v menším počtu střetů (z 270 na 262 denně).
„To však ruským ozbrojeným silám nepřineslo na bojišti žádný hmatatelný výsledek. Navíc odhodlané osvobozování území Ukrajinou donutilo ruské velení reagovat a nasadit své rezervy,“ konstatovala rozvědka.
Doplnila, že „lze usoudit“, že schopnost ruských ozbrojených sil provádět manévry a reagovat na změny se postupně snižuje, protože Ukrajina proti ruské logistice a systémům na obranu pěchoty systematicky využívá munici krátkého a středního dosahu.
