Článek
„Proto je důležité čestně a otevřeně hovořit se světem o tom, že účast ve válce na straně Ruska má reálné právní následky,“ řekl ombudsman na poradě s vedoucími ukrajinských diplomatických misí.
Podle britské stanice BBC do začátku letošního července zahynulo nejméně 3589 cizinců ze čtyř desítek zemí, kteří bojovali na ruské straně. Ukrajina podle Lubince zároveň eviduje desítky zahraničních bojovníků, kteří se po zajetí nacházejí v ukrajinských zařízeních.
Agentura AFP letos v únoru informovala o věznici na západě Ukrajiny, kde jsou drženi zahraniční vojáci bojující za Rusko. Mezi zajatci byli lidé z různých částí světa, kteří podle svých výpovědí vstoupili do ruské armády kvůli finančním slibům, falešným nabídkám práce nebo pod nátlakem.
Někteří afričtí zajatci uvedli, že byli nejprve nalákáni na civilní pracovní pozice a následně donuceni podepsat smlouvy s ruskou armádou. Několik zemí, včetně Toga, svým občanům doporučilo necestovat do Ruska.
AFP popsala také případy bojovníků z dalších zemí. Zmiňuje například Itala, který podle médií uprchl ze země před soudem za znásilnění dítěte, či obyvatele Srí Lanky, který argumentoval, že kdyby měl ve vlasti slušnou obživu, nemusel by se do války vydat. Zajatec z Uzbekistánu tvrdil, že jej donutili podepsat smlouvu s armádou poté, co jej ruští policisté obvinili z obchodování s drogami.
Lubinec při jednání s ukrajinskými diplomaty upozornil také na další důsledky války – osudy ukrajinských dětí deportovaných a nuceně vysídlených Ruskem. Ukrajina podle něj eviduje 20 610 potvrzených případů, přičemž dosud se podařilo vrátit 2425 dětí. „Vyzval jsem ukrajinské velvyslance, aby pomohli zorganizovat návštěvy mezinárodních delegací v Centrech pro ochranu práv dětí. Vidět následky ruských zločinů na vlastní oči je mnohem silnější, než o nich číst ve zprávách,“ řekl.
