Článek
„Každý Ukrajinec každý den myslí na jednu věc: kdy skončí válka,“ uvedl v prohlášení zveřejněném na stránkách ukrajinského ministerstva obrany šéf resortu Mychajlo Fedorov. „Chceme mír víc než kdokoliv na světě,“ dodal.
Podle Fedorova mír na Ukrajině nastane tehdy, až bude „nebe zavřeno, ruská armáda ztratí útočný potenciál a ekonomika Ruska nevydrží zátěž“. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle jeho slov stanovil týmu jasný úkol: souběžně s diplomacií posilovat obranu takovým způsobem, aby byl nepřítel donucen k míru.
Na zemi, moři i v kyberprostoru počítá plán s tím, že Rusko bude vystaveno takovým ztrátám, které mu znemožní další postup. Za každý dobytý čtvereční kilometr v Donbasu nyní Moskva podle ukrajinského ministerstva platí 156 padlými vojáky. „Naším cílem je více než 200 zabitých okupantů na kilometr čtvereční. To je úroveň ztrát, při níž je postup nemožný,“ uvedl resort.
Ministerstvo obrany uvedlo, že za tím účelem pracuje na celkové reformě systému velení, výcviku vojáků a nákupů armádního vybavení. Chce také více využívat nové technologie pro zvýšení účinnosti obrany.
Plán počítá především s posílením protivzdušné obrany. „Cílem je chránit civilisty a infrastrukturu – identifikovat 100 procent leteckých hrozeb v reálném čase a zachytit nejméně 95 procent raket a dronů,“ uvedlo ministerstvo s tím, že protivzdušná obrana prochází reorganizací s cílem zajistit ochranu měst a systémově čelit útokům ruských útočných dronů.
Klíčovým zdrojem financování ruské agrese jsou podle ministerstva příjmy z exportu ropy, zejména prostřednictvím takzvané stínové flotily. Ukrajina proto chce posílit sankce, koordinovat kroky s partnery a vyvinout strategii proti tomuto mechanismu. To předpokládá rozvoj mezinárodních partnerství, dosažení technologické převahy nad Ruskem a využití systémů analýzy dat pro vojenská rozhodnutí, uvedlo.
Diplomatické snahy o ukončení války zesílily loni v lednu po návratu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta. Třístranná jednání, která si kladou za cíl hledat cestu k ukončení válečného konfliktu, byla doposud velmi napjatá a hmatatelnější výsledek zatím nepřinesla. Jedním ze sporných bodů zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.
Válka na Ukrajině
24. února 2022 po čtvrté hodině ráno našeho času ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že nařídil „speciální vojenskou operaci“ proti Ukrajině.
Západní státy útok odsoudily, zvedla se vlna solidarity a na Ukrajinu začala proudit materiální i finanční pomoc. Zároveň na Rusko uvalily sankce.
Vpád odstartoval vlnu milionů ukrajinských uprchlíků, kteří se vydali převážně do Evropy včetně Česka. Z Ruska v obavách před mobilizací později uprchly tisíce mladých mužů.
Washingtonské Středisko pro strategická a mezinárodní studia v lednu odhadlo, že ve válce dosud zemřelo až 140 000 ukrajinských vojáků a nejméně 325 000 vojáků ruských. Další statisíce na obou stranách utrpěly zranění.
Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině od začátku celoplošné ruské invaze potvrdila smrt nejméně 15 000 civilistů, včetně stovek dětí. Naprostá většina civilních obětí byla podle ní v oblastech, na něž útočí ruská armáda.
