Narodil se v Rusku. Dnes bojuje za Ukrajinu i za svobodu svého národa

Přestože mluví plynně rusky, na první pohled je zřejmé, že nepatří k typickému obrazu etnického Rusa, jak si ho většina Čechů představuje. Spíš bych tipoval, že pochází z Mongolska. Potkáváme se v hotelu v centru Kyjeva a vypráví mi o tom, jak už od roku 2014 bojuje proti zemi, ve které se narodil. Hlásí se k národu Kalmyků. Kalmyci patří mezi nejmenší národy Ruské federace. Žijí na pobřeží Kaspického moře a jsou jediným buddhistickým národem v Evropě. Jde o jeden z mnoha neruských národů, které tvoří mnohonárodnostní mozaiku současného Ruska.

„Invaze Ruska na Ukrajinu je podle mého názoru historická chvíle nejenom pro ukrajinský lid, ale i pro další Ruskem zotročené národy,“ říká mi v centru Kyjeva Erdem Tikejev. Narodil se v Kalmycku na území Ruské federace, vysokou školu studoval v Petrohradu, ale v roce 2011 odjel do zahraničí a žil v Asii i v Evropě.

„Koncem roku 2013 jsem přijel na Ukrajinu, chtěl jsem na vlastní oči vidět události na Majdanu. Vnímal jsem to jako možný předobraz pro události v mé zemi. Už tou dobou jsem se hodně zajímal o lidská práva a svobodu, takže co jsem zažil a viděl tady na Ukrajině, mě velice ovlivnilo,“ popisuje, jak se dostal k tomu, že bojuje na ukrajinské straně.

„V roce 2014 jsem se přihlásil jako dobrovolník a bojoval jsem v rámci tzv. ‚antiteroristické operace‘ na Donbase. Po roce 2022 se začátkem plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu je to pro mě stále ta samá válka. Nestál jsem před žádnou volbou. Bylo mi jasné, na jaké jsem straně a že musím vynaložit maximální úsilí, abych bojoval za nezávislost jak svého národa, tak i dalších porobených národů Ruského impéria,“ vysvětluje svoji motivaci.

Erdem je veteránem jednotky Nomád, která vznikla na přelomu let 2024 a 2025. Jsou součástí Ozbrojených sil Ukrajiny. Divize Nomád je oficiální divizí Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny. Jejich cílem je pomáhat podrobeným národům pomáhat bojovat s ruskou okupací, jak vysvětluje: „Nomádi jsou jednotkou původních národů Ruské federace. Chceme ukázat, že Rusko není tvořeno jen etnickými Rusy a že existují národy, které mají vlastní historii, jazyk i identitu.“

Politický geograf z FSV UK a odborník na Rusko Michael Romancov k tomu dodává kontext: „Domnívám se, že se Ukrajina snaží protivníka oslabit všemi možnými způsoby. Podpora příslušníků neruských národů bojujících proti Moskvě do této strategie logicky zapadá. Z ukrajinské strany naprosto dává smysl probouzet a zesilovat jakékoliv odstředivé tendence v Rusku a využít etnické a náboženské fragmentace. Ukázat, že Rusko není jednotný stát.“

„Bojuji nejen za svobodu Ukrajiny, ale také za nezávislost svého národa. Myslím si, že, v 90. letech nedošlo k úplné dekolonizaci Ruského impéria. Představitelé našich národů tenkrát v těch 90. letech neměli dostatek síly, vlivu a možností k tomu, aby získali svou svobodu a nezávislost,“ říká Erdem. Není ale naivní a nerealistické domnívat se, že by se Rusko mohlo rozpadnout? „Na konci 80. let taky málokdo věřil, že se Sovětský svaz rozpadne,“ odpovídá přesvědčeně Erdem.

Podle něj je kalmycká identita dlouhodobě pod tlakem rusifikace. Kalmyci sice mají vlastní jazyk a písmo, ruština ale dominuje ve veřejném prostoru i vzdělávání. „Máme vlastní jazyk i vlastní historii. Chceme, aby nezmizely,“ vysvětluje.

Cesta k samostatnosti a možné nezávislosti je ale podle politického geografa Michaela Romancova sice pochopitelná, ale prakticky téměř nemožná a nereálná. „Představa samostatného Kalmycka je velmi problematická. Kalmyci jsou malý národ s populací kolem čtvrt milionu obyvatel. Samotná nezávislost ještě neznamená schopnost efektivně spravovat stát,“ upozorňuje Romancov.

„Řada těchto národů nemá dostatečně početné administrativní, ekonomické ani politické elity. Vedle symbolické roviny nezávislosti by musely řešit každodenní fungování státní správy, ekonomiky, dopravy nebo bezpečnosti,“ upozorňuje expert na praktické překážky, které by bylo nutné odstranit.

„Kalmyci patří mezi národy, které byly v ruském, respektive sovětském prostoru opakovaně vystaveny represím. Za druhé světové války byli kolektivně obviněni z kolaborace s nacisty a Stalinův režim je deportoval do Střední Asie,“ připomíná politický geograf Michael Romancov.

Podle něj jde o poměrně běžný vzorec nejen v Rusku, ale v řadě impérií: „Vztah Moskvy k periferním národům dlouhodobě odpovídá logice velkých impérií. Centrum se historicky snaží o kontrolu okrajových oblastí a často omezuje jejich autonomii, zejména pokud se objeví separatistické tendence.“

Kalmycko leží u Kaspického moře a je to jedna ze 22 zemí Ruské federace rozlohou velká zhruba jako Česká republika. „Zajímavostí je, že je to jediný buddhistický národ žijící na území kontinentální Evropy,“ říká politický geograf z FSV UK a odborník na Rusko Michael Romancov. Dodává, že se území nachází v prostoru sevřeném mezi úpatím severního Kavkazu a řekou Volhou. Jde o stepní oblast, kde se usadily mongolské kmeny v průběhu Čingischánových výprav.

Rozumí snaze jednotlivců upozornit na problémy vlastního národa a snahu o autonomii, která podle něj ale není v těchto národech nějak masově rozšířená. Problémem by podle Romancova taky v teoretickém samostatném Kalmyckém státě představovala početná ruská menšina.

„Rusko není národní stát Rusů. Je to mnohonárodnostní prostor, ve kterém vedle etnických Rusů žijí desítky dalších národů. V českém prostředí si tuto skutečnost často neuvědomujeme. S trochou nadsázky rád říkám, že Rusové nejsou Nastěnky a Ivánkové z Mrazíka. Je zapotřebí vnímat multietnicitu Ruska. Drtivá většina lidí o tom takhle nepřemýšlí,“ upozorňuje na důležitý fakt Romancov.

Zatímco Erdem věří, že válka na Ukrajině může jednou otevřít cestu k větší svobodě národů uvnitř Ruska, Michael Romancov podobné scénáře považuje za velmi nepravděpodobné. Oba se ale shodují v jednom: Rusko není jednolitý stát etnických Rusů. Vedle nich v něm žijí desítky dalších národů s vlastní historií, jazykem a identitou. A právě za jeden z nich dnes Erdem bojuje na ukrajinské straně.