Článek
Zvláštní status by měla podle Merze Ukrajina dostat vzhledem k situaci, v jaké se nyní nachází. V únoru 2022 zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu, začalo tím největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války.
Přidružené členství by měla Ukrajina podle kancléře dostat také proto, že učinila velké pokroky v přístupových jednáních. Ukrajina podala přihlášku do EU jen několik dní po ruské invazi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě odmítá jakoukoli formu částečného či druhořadého členství své země v EU. Merz v dopise ale podle DPA píše, že by zvláštní status byl silným politickým signálem, který „Ukrajina a její občanky a občané v pokračujícím boji proti ruskému agresorovi nutně potřebují“.
Rychlé přijetí jako plnohodnotného člena EU je totiž podle německého kancléře nerealistické. Staví se proti němu mimo jiné některé členské země.
„Nebylo by to členství light, ale šlo by nad asociační dohodu a urychlilo by dále přístupový proces,“ uvedl ke svému návrhu Merz. Podle něj by přidružené členství znamenalo, že by se Kyjev mohl účastnit zasedání Evropské rady a Rady Evropské unie. Neměl by ale hlasovací práva. Merz navrhuje také klauzuli o návratu k původnímu stavu před přidružením pro případ, že by Ukrajina oslabila právní stát či ochablo její reformní úsilí.
Představit by si Merz dokázal podle DPA také to, že by Ukrajina měla zástupce v Evropské komisi a v Evropském parlamentu - rovněž bez práva hlasovat. Na řádná přístupová jednání by nemělo mít navrhované přidružené členství vliv.