Článek
Roztržka odstartovala v pátek, kdy Macron obvinil italskou premiérku z šíření „nepravdivých informací“ o důvodech, proč se jednání neúčastnila. Meloniová je neochvějnou podporovatelkou Kyjeva, ovšem má také pozitivní vztah s Donaldem Trumpem. Italským novinářům řekla, že na schůzku nedostala pozvání proto, že odmítla vyslat vojáky na Ukrajinu, kteří by byli součástí jednotek vyslaných takzvanou koalicí ochotných k zajištění ochrany Ukrajiny po uzavření mírové dohody, píše Financial Times.
„Itálie již dlouho prohlašuje, že není ochotna vyslat vojáky na Ukrajinu,“ řekla premiérka a pokračovala: „Nedávalo by smysl, abychom se účastnili formátů, které mají cíle, na nichž nejsme ochotni se podílet.“
Macron tvrdí, že se o rozmístění vojsk nediskutovalo. „Diskuse je o příměří – vyvarujme se šíření falešných informací. Z Ruska toho už přichází dost,“ řekl francouzský prezident.
Do hádky se vložil nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU), který se snaží situaci uklidnit. S Meloniovou se setkal v předvečer nedělní inaugurační mše papeže Lva XIV. a prohlásil, že oba lídři se shodli na tom, že Itálie „musí hrát roli“ ve všech evropských mírových iniciativách na Ukrajině.
„Nesmíme dovolit, abychom se rozdělili. V nadcházejících dnech povedu v rámci Evropské unie jednání, aby byla Itálie zahrnuta do všech našich snah o vyřešení tohoto (ukrajinského – pozn. red.) konfliktu,“ řekl Merz. Podle jeho slov neexistují žádní „prvořadí nebo druhořadí“ členové EU a všechny země usilují o „ukončení této války co nejrychleji“.
Meloniová na tiskové konferenci s Merzem vyzvala lídry, aby „opustili egoismus“ a zaměřili se na „jednotu Západu“. Opakovaně vyzvala ke „spravedlivému míru“, který se nerovná kapitulaci Kyjeva, a označila rozhovory v Istanbulu za „nesmělý první krok k mírovému procesu“.
Averze trvá už tři roky
Vzájemná averze mezi francouzským prezidentem a italskou premiérkou se datuje od roku 2022, kdy se Meloniová dostala po volbách do úřadu italské ministerské předsedkyně. Naplno se rozhořela poté, co ji Macron na začátku roku 2023 nepozval na večeři s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Napjaté vztahy měla Meloniová také s bývalým německým sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem, který ji spolu se svými koaličními partnery ze strany Zelených veřejně káral za její migrační politiku. Friedrich Merz, jehož středopravicoví křesťanští demokraté (CDU) učinili z tvrdší migrační politiky ústřední bod svého volebního programu, se v sobotu večer pokusil vztahy zklidnit a nasadit vřelejší tón. Premiérku neformálně oslovoval křestním jménem. „Společně chceme silnou, bezpečnou a konkurenceschopnou Evropu. A proto jsem velmi vděčný, Giorgio, že jsme spolu mohli v prvních dnech navázat úzký kontakt,“ uvedl Merz.
