Článek
„Drtivá většina Ukrajinců – 77 % – se domnívá, že i kdyby se Rusko v zimě pokusilo zaútočit na energetický sektor, aby lidé zůstali bez elektřiny, tepla a kanalizace, Ukrajina by měla i tak pokračovat v ozbrojeném odporu,“ uvedl průzkum.
Dalších 12 procent respondentů si myslí, že za takových podmínek by bylo nutné vyhovět jakýmkoli požadavkům Ruska, i kdyby prakticky představovaly kapitulaci. Zbylých 11 procent dotazovaných nedokázalo odpovědět.
Shoda na pokračování v obraně panuje ve všech regionech. Největší podíl odhodlání v odporu proti Rusku je podle průzkumu mezi obyvateli Kyjeva – až 83 procent. Na východě Ukrajiny s tím souhlasí 68 procent dotázaných.
V říjnu 2022, po osmi měsících od počátku invaze, 86 % respondentů odpovědělo, že je i nadále nutné pokračovat v ozbrojeném boji, i kdyby ostřelování pokračovalo. Naopak pouze 10 procent odpovědělo, že je nutné přejít k jednáním, aby se ostřelování co nejdříve zastavilo.
Průzkum také zjišťoval, jak se liší postoj k pokračování v boji podle toho, jestli dotazovaní důvěřují, či nedůvěřují ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Mezi těmi, kteří Zelenskému nedůvěřují, je 65 procent pro pokračování obrany, pětina dotazovaných by ustoupila ruským požadavkům a 15 procent se nedokázalo rozhodnout.
Z respondentů, kteří důvěřují ukrajinskému prezidentovi, pak 89 procent bylo připraveno na pokračování v boji, pět procent by bylo pro mír za ruských podmínek a šest procent nevědělo.
Mezi veterány ukrajinské armády pak 85 procent trvá na pokračování v bojích a 13 procent by jednalo s Ruskem. Mezi těmi, kteří vojenskou službu neabsolvovali, si 77 % zvolilo možnost pokračování odporu a 12 % hovoří o míru za jakýchkoli podmínek. Dalších 11 % se ještě nerozhodlo.
V průzkumu za využití metody telefonického dotazování (CATI) Kyjevského mezinárodního sociologického institutu odpovídalo 1003 osob starších 18 let, které v době dotazování žily na Ukrajině.
Ústav uvedl, že za normálních okolností nepřesahovala formální statistická chyba takového průzkumu 4,1 % u ukazatelů blížících se 50 procentům, 3,5 % u ukazatelů blížících se 25 procentům, 2,5 % u ukazatelů blížících se 10 procentům a 1,8 % u ukazatelů blížících se 5 procentům vzorku. V době války se k uvedené formální chybě přidává určitá systematická odchylka, která bere v potaz faktory, které mohou ovlivnit kvalitu výsledků v podmínkách války.
