Hlavní obsah

Hackeři pronikli do dat Rosstatu: Rusko má ve válce přes 400 000 padlých

Válka s Ukrajinou si vyžádala životy nejméně 400 100 ruských vojáků. Plyne to z interních údajů ruského statistického úřadu Rosstat, k nimž se dostali hackeři a zveřejnili je.

Foto: Novinky

Nejvíc mrtvých na počet obyvatel má Zabajkalský kraj

Článek

Data zveřejnili hackeři ze skupiny Silent Crow, sám Rosstat to přestal dělat. Nejvíce obětí války, 182 264, připadá na loňský rok, předloni jich bylo 109 683. Letos zatím přibylo v databázi 39 296 padlých, čísla ale nejsou definitivní.

Data ukazují, že počet padlých každý měsíc roste. Za posledních šest měsíců přibývalo 18 280 nových jmen měsíčně, skutečná čísla ale mohou být ještě vyšší. Údaje se do ruského statistického úřadu Rosstat dostávají s několikaměsíčním zpožděním.

Data odpovídají jiným odhadům. Mediazona a Meduza potvrdily smrt 285 000 ruských vojáků a celkový počet odhadovaly na 350 000. Ukrajinský generální štáb odhaduje celkový počet padlých a zraněných Rusů na 1,6 milionu.

Západní zdroje

Hackeři se při pátrání v databázi Rosstatu zaměřili i na údaje o příčinách úmrtí, což jim umožnilo zjistit i místa, kde padlo kolik bojovníků. Nejvíce lidí zahynulo v bojích na území Doněcké oblasti, na kterou připadá 54,9 procenta padlých. Ovládnutí Doněcké oblasti považuje Rusko za prioritu války.

Na Luhanskou oblast připadá pak 8,3 procenta padlých, na Záporožskou 7,55 %, na ruskou Kurskou oblast, kam vnikli Ukrajinci, 4,4 % a na Chersonskou 2 procenta.

Převažují oběti bojů a muži v odvodovém věku

Nejvíce padlých, 356 056, patří do kategorie Y36, což jsou lidé, kteří zahynuli při válečných operacích. Ve skupině mohou být i civilisté, ale věkové složení a pohlaví tomu nenasvědčuje. Jde v naprosté většině o dospělé muže ve věku, kdy mohou sloužit, tedy od 20 do 59 let.

Nejvíce obětí připadá na věkovou skupinu 35 až 39 let, v té zemřelo 69 306 lidí. Dalších 66 435 lidí zemřelo ve skupině 40 až 44 let. Ve skupinách 30 až 34 let a 45 až 49 se počty pohybovaly okolo 55 000.

Válka je čtvrtou nejčastější příčinou smrti

U dalších 38 229 obětí je uveden kód Y89.1, nebo není uveden žádný kód a zapsáno je, že jsou oběťmi bojů. Kódem Y89.1 se v mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-10 označuje úmrtí nebo zranění v důsledku válečných akcí.

U dalších 18 291 osob je uvedeno, že zemřeli ve vojenských operacích, ale nemají žádný kód. Dalších 575 má na úmrtním listu napsáno, že zemřeli v důsledku teroristické akce.

U 13 671 mrtvých je uvedeno, že jsou registrováni v Rusku a zemřeli na okupovaných územích nebo na Ukrajině, ale není uvedena příčina smrti.

Zahynulo ještě dalších 14 260 vojáků, ne však přímo v důsledku nebo na následky bojů, ale bylo to při nehodách nebo podlehli nemocem či spáchali sebevraždu. U 9118 mrtvých není uvedena žádná příčina.

Z dat statistického úřadu plyne, že smrt spojená s válkou je od zahájení útoku na Ukrajinu čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí v Rusku. Následuje po srdečních chorobách, jimž podlehlo 2,2 milionu lidí, úmrtích diagnostikovaných kódem U07, jenž se používá pro nové nemoci, jako je covid, a cerebrovaskulárních nemocech s výjimkou mozkové mrtvice (obě kategorie mají přes 665 tisíc obětí za čtyři roky).

Nejméně padlých je z Moskvy

U 229 293 obětí není uvedena žádná adresa ani region, ze kterého pocházejí, což představuje 52 procent. U zbylých připadá nejvíce obětí na Povolží, kde je jich 27,4 procenta. Z centrálního Ruska je jich 16,9 procenta, z jihu Ruska 15,3 procenta, ze Sibiře 14,7 procenta a z Dálného východu 12 procent. Z Moskvy a Moskevské oblasti je jich celkem 0,9 procenta, z Petrohradu 0,2 procenta.

Více vypovídají počty obětí na 100 tisíc obyvatel. Této smutné statistice kraluje Zabajkalský kraj s 1260 oběťmi na sto tisíc lidí. V Židovské autonomní oblasti je jich 1010, v Tuvijské 842 a na Čukotce 777, v Burjatsku pak 675. V Moskevské oblasti 150 a v samotné Moskvě jen 68.

Výběr článků

Načítám