Evropa v protinávrhu odmítla územní ústupky Rusku

Americký plán počítá s tím, že se Krym a celý Donbas (tedy Luhanská a Doněcká oblast) uznají za de facto ruské. Z nedobytých částí doněcké oblasti se mají stáhnout ukrajinské jednotky a má sloužit jako nárazníková zóna. Rusové by se naopak stáhli z malých částí Sumské a Charkovské oblasti. V Záporožské a Chersonské by se území rozdělilo podél frontové linie. To vyvolalo velký odpor na Ukrajině i v evropských zemích i u dalších spojenců Kyjeva.

Evropský protinávrh dopředu nepočítá s žádnými územními změnami, plyne z dokumentu v britském listu. Až po přijetí bezpodmínečného příměří by se jednalo o územních otázkách. Nemohla by se přijmout předem. Východiskem by byla stávající frontová linie. Rozsáhlý bod 21, kde se psalo o uznání svrchovanosti, byl zkrácen na text „Ukrajina se zavazuje, že nezíská zpět své okupované suverénní území vojenskými prostředky. Jednání o územních výměnách začnou od linie kontaktu.“

Že by se mělo příměří uzavřít podél linie fronty, v srpnu požadoval i Donald Trump. Nyní se v americkém návrhu počítá s odstoupením Donbasu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov upravený návrh nekomentoval, napsal TASS: „Zatím jsme neviděli žádný plán, jen jsme četli vyjádření z diskusí v Ženevě“. Jednání Ruska a USA se tento týden neplánuje.

Zástupce šéfa bezpečnostního výboru ruské dumy Alexej Žuravljov evropský protinávrh označil podle Gazety.ru „zcela nepřijatelný pro Rusko“ a vyzval k „mimořádné opatrnosti“. Evropany přirovnal k pobíhajícím švábům, do jejichž kolonie se dostal jed. Podle něj americký plán znamená, že bude dál trvat „hrozba na ruských hranicích“.

Pro Rusko bude upravený návrh těžko přijatelný, protože neuznává za ruské Donbas a Krym. Moskva má výhrady i k původní podobě amerického návrhu. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov si stěžoval, že neodstraňuje „příčiny konfliktu“. Militantní kruhy trvají na dobytí celé Záporožské a Charkovské oblasti.

I evropský protinávrh počítá s urychleným uspořádáním voleb na Ukrajině, neuvádí však žádný závazný termín. Méně podrobný je i u využití peněz ze zmrazených ruských aktiv a neudává velikost použitých prostředků a evropského vkladu.

Rozdíl je i v přístupu k členství Ukrajiny v NATO. Americký plán počítá s tím, že by Ukrajina nemohla být přijata do aliance a měla to zakotvené v ústavě, přičemž aliance by se nesměla rozšiřovat. Podle upraveného bodu 7 by členství Ukrajiny v NATO záleželo na shodě v alianci, která neexistuje. NATO by se ale zavázalo, že své jednotky nerozmístí na území Ukrajiny. Bod 3 původního návrhu o dalším nerozšiřování aliance vypadl.

Změnil se i bod 7, ukrajinské síly by neměly být omezeny na 600 000 mužů, ale 800 000.

Garance Ukrajině by měly odpovídat článku 5 NATO, napsal list The Daily Telegraph, ale v návrhu textu to není.

Naopak se uvádí, že na podobě monitorování příměří se musejí shodnout obě strany pod dohledem USA.

Objevila se i jiná varianta evropského plánu, která by měla mít 24 bodů, jejíž původ není znám. V té se však uvádí, že má Ukrajina dostat robustní bezpečnostní záruky podobné článku 5, aby se předešlo další agresi. Nic se v ní nepíše o omezení ukrajinských sil a omezen by neměl být ani ukrajinský vojenský průmysl.

Tento návrh nabízí i podrobnější způsoby monitorování dodržování klidu zbraní a podobu garancí. Obě strany by měly okamžitě po přijetí příměří zahájit jednání o technickém zajištění monitorování příměří za zapojení USA a evropských zemí. Ty by používaly především satelity a drony, ale měli by i pozemní složku, které by vyšetřovala případní porušení.

Ukrajina by podle něj měla mít opět pod kontrolou záporožskou jadernou elektrárnu a zničenou Kachovskou přehradu.