Ukrajina částečně v EU už příští rok? Chystá se plán

Ukrajina, která už čtvrtým rokem odolává invazi Ruska, usiluje o to, aby do mírové dohody bylo zahrnuto i její členství v EU v roce 2027. A na tuto možnost se připravuje i Brusel.

Na základě rozhovorů s diplomaty, unijními a ukrajinskými úředníky bruselský portál Politico identifikoval pět kroků tohoto plánu. Ten by znamenal zásadní změnu v dosavadním přístupu EU k rozšiřování společenství.

EU urychluje přípravu Ukrajiny na členství tím, že jí poskytuje předběžné a neformální vedení k vyjednávacím tématům, tedy právním krokům na cestě do Unie. Brusel už Kyjevu předal podklady k části z nich.

EU sice oceňuje, že Ukrajina i během ruské agrese zrychluje reformy, zároveň ale trvá na tom, že žádné reformní kroky nepůjde přeskočit. Podle unijních představitelů má členství smysl jen tehdy, pokud Ukrajina projde celou proměnou svého systému, i když se EU snaží postup urychlit.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ukrajina bude „technicky připravena na členství do roku 2027.“ Zároveň uvedl, že vnímá EU jako součást bezpečnostních záruk.

Mezi možné modely EU zahrnuje i myšlenku takzvaného „opačného rozšíření“. „Jednalo by se o jakési otočení procesu – nejprve se připojíte a poté postupně získáváte práva a povinnosti,“ uvedl úředník EU obeznámený s obsahem diskuse.

Zatímco Zelenskyj již dříve prohlásil, že Ukrajina nepřijme status druhé třídy v EU, mohla by být otevřená něčemu, co by kodifikovalo cestu země do EU, než se stane plnohodnotným členem bloku.

Podle zdrojů cílem není snížit laťku, ale vyslat politicky silný signál zemím, jejichž přistoupení je zpožděno kvůli válce nebo odporu některých vlád, jako je ta v Budapešti. Mimo Ukrajinu jde o Moldavsko nebo Albánii.

Výzvou pro vyhlídky Ukrajiny na členství je získat podporu všech členských zemí, protože jakékoli rozhodnutí o rozšíření bloku vyžaduje jednomyslnou podporu. Maďarský premiér Viktor Orbán, Putinův nejbližší spojenec v EU, dává najevo, že je rozhodně proti. Maďarsko ale v dubnu čekají parlamentní volby. V nich se čeká těsný souboj, přičemž Orbánova strana Fidesz v průzkumech mírně zaostává.

Několik představitelů EU vyjádřilo naději, že pokud Orbán prohraje volby, jeho rival Péter Magyar, konzervativní vůdce opoziční strany Tisza, by mohl změnit svůj postoj k Ukrajině, protože loni slíbil, že tuto otázku předloží k referendu.

Pokud by nevyšel krok 3, evropští lídři ještě věří, že existuje další muž, který by potenciálně mohl změnit názor. Americký prezident Donald Trump, který je Orbánovým blízkým spojencem, chce sehrát klíčovou roli při uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. To by podle evropských představitelů mohlo vytvořit dostatečný tlak na Budapešť, aby Ukrajinu neblokovala. USA by se totiž v rámci mírové dohody zavázaly zajistit, že žádná země nebude celý plán brzdit.

Pokud by ani Trump nezměnil postoj Maďarska, EU má připravenou ještě jednu možnost: uplatnit článek 7 unijní smlouvy, který může zemím pozastavit hlasovací práva, včetně rozhodování o nových členech.

EU zatím nechce tento krok použít, aby Orbánovi nepomohla před dubnovými volbami, ale pokud by byl znovu zvolen a nadále blokoval rozhodnutí EU, použití článku 7 je podle diplomatů „zcela možné“.