Do čela ukrajinské obrany míří Umerov. Krymský Tatar stojí v pozadí citlivých dohod

Umerov, jehož nynější nominaci na ministra obrany musí ještě schválit parlament, dostal svěřenu důležitou roli už při loňském začátku ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy zastupoval Kyjev při prvních pokusech o mírové rozhovory s tím, že je odhodlán najít „politické a diplomatické řešení“.

Minulý rok se psalo, že po jednání s oligarchou Romanem Abramovičem oba čelili následkům otravy, Umerov to však později popřel s tím, že šlo o falešnou zprávu.

Později byl také u dojednání dohody, na jejímž základě Moskva několik měsíců umožňovala export ukrajinského obilí přes Černé moře. Podílel se také na vyjednání velké výměny zajatců, když Moskva propustila 215 ukrajinských obránců města Mariupol včetně vedení pluku Azov. Kyjev na oplátku vydal šéfa zakázané proruské partaje Viktora Medvedčuka a 55 ruských zajatců.

Roli prostředníka v poslední zmíněné výměně sehrálo Turecko, angažování Umerova, o němž například stanice BBC referuje jako o Zelenského klíčovém muži pro kontakt s muslimskými zeměmi, tak nebylo překvapivé. Etnická příslušnost ke krymským Tatarům je v případě Umerova nejen zajímavostí, ale i součástí politické identity. Několik let byl například poradcem Mustafy Džemileva, dlouholetého lídra krymských Tatarů.

„Deportace krymských Tatarů je jedním z největších zločinů sovětského režimu,“ napsal před několika lety Umerov, který se jako dítě odsunutých rodičů v roce 1982 narodil v Samarkandu, uzbecké části tehdejšího Sovětského svazu. Na Krym se jeho rodina vrátila ještě v 80. letech, když restrikce vůči krymským Tatarům vyhlášené za Stalina definitivně padly.

Coby vystudovaný ekonom později Umerov rozjel kariéru v telekomunikačním odvětví a založil investiční skupinu ASTEM, jež se prostřednictvím své nadace snažila zajistit studium budoucích ukrajinských lídrů na Standfordově univerzitě v USA.

V roce 2019 byl zvolen poslancem ukrajinského parlamentu. Nikoliv za Zelenského stranu Sluha národa, ale za menší liberálně středovou stranu Hlas, která v tehdejších volbách získala jen necelých šest procent hlasů. Poslancem zůstal až do září loňského roku, kdy byl jmenován do čela vlivného Fondu státního majetku dohlížejícího na privatizace.

Nyní Umerov míří do čela ministerstva obrany, které podle Zelenského mínění „vyžaduje nové přístupy a nové způsoby spojení jak s armádou, tak s celou společností“. Dodal, že jeho nominanta Umerova „není potřeba dále představovat“. Nečeká se, že by se parlament, v němž má Zelenského strana Sluha národa se spojenci pohodlnou většinu, proti prezidentově nominaci postavil.