Biden přechytračil Kongres a obnovil dodávky zbraní pro Ukrajinu

Podle magazínu Forbes zákon sice stanoví, že hodnota takového „výprodeje“ může být jen 500 milionů dolarů (11,4 mld. Kč) ročně, určení ceny nadbytečného vojenského materiálu je však plně v pravomoci amerického prezidenta, který ho může spojencům postoupit i zadarmo.

A tak se svět minulou sobotu dozvěděl, že Řecko obdrží od USA dvě nadbytečná transportní letadla Lockheed Martin C-130 Hercules, deset motorů pro hlídková letadla Lockheed P-3, 60 bojových vozidel pěchoty M-2 Bradley a tři hlídkové čluny třídy Protector.

O dva dny později se pak podle Forbesu objevily zprávy, že Řekové pošlou na Ukrajinu několik svých starších zbraňových systémů. Podle Forbesu jde o ruské protivzdušné systémy S-300, protiletecké systémy TOR a OSA, dvouhlavňové protiletadlové kanóny ZU-23-2 a také příslušné střelivo.

Dar Ukrajině provází příslib Washingtonu Aténám, že si budou moci pořídit 40 amerických stíhaček Lockheed F-35. Budou stát 8,6 miliardy dolarů (197 mld. Kč). USA k tomu přihodí financování nákupu zbraní za 60 milionů (bezmála 1,4 miliardy Kč).

Výměnou za tuto štědrost Američané chtějí, aby Řekové darovali Ukrajincům ještě více zbraní. „Nadále se zajímáme o obranné kapacity, které by Řecko mohlo převést nebo prodat Ukrajině,“ napsal podle Forbesu do Atén americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Washington šel dokonce tak daleko, že Řekům nabídl „cílovou odměnu“. Pokud bude řecká nabídka vojenského materiálu pro Ukrajinu zajímavá, jsou USA „připraveny prozkoumat“ možnosti možného dalšího financování řeckých ozbrojených sil až do výše 200 milionů dolarů (téměř 4,6 mld. Kč).

Vyzbrojování Řecka je ale s ohledem na jeho dlouhodobé soupeření s Tureckem choulostivou záležitostí. Není tedy náhodou, že současně s „řeckým obchodem“ americké ministerstvo zahraničí povolilo Turecku utratit 23 miliard dolarů za 40 nových stíhaček Lockheed F-16 a 80 modernizačních sad pro starší F-16 plus munici pro stíhačky, což se podle magazínu dalo prezentovat také jako odměna za to, že Turecko konečně souhlasilo se vstupem Švédska do NATO.

Hlavním cílem Bidenovy administrativy ale podle magazínu bylo překonat Kongres, který zablokoval 61 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) na přímou vojenskou pomoc Ukrajině a chce výměnou za ně prezidenta donutit, aby přistoupil na zpřísnění americké migrační politiky.

„Díky využití federálního zákona o nakládání s přebytečným vojenským materiálem ale může Biden ctít přání většiny Američanů pomoci Ukrajině bránit se,“ napsal Forbes.