Korunovační klenoty na cihličce z ryzího zlata za 990 Kč. Mimořádná příležitost pro každého

Nejvzácnější korunovační klenoty – svatováclavská koruna, královské jablko a žezlo, které jsou součástí našeho Svatovítského pokladu – mohou být nyní i vaším klenotem. Projděte se s námi historií.

Soubor českých korunovačních klenotů zahrnuje svatováclavskou korunu s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko, královské žezlo a korunovační roucho. Spolu s nimi bývaly při výstavách představovány také korunovační kříž a obřadní meč svatého Václava.

Nejznámějším a nejdůležitějším českým korunovačním klenotem je svatováclavská koruna. V podobě, v jaké ji známe dnes, ji nechal vyrobit český král a římský císař Karel IV. Navázal tak na přemyslovské dědictví a kult svatého Václava. Karel IV. nechal korunu vložit na lebku českého patrona a každý nový český král si ji v den své korunovace pouze propůjčil. Zajistil tak nekonečné trvání české státnosti. Svatý Václav je věčným panovníkem, vládnoucí král je jeho zástupcem.

Tento relikviář, rovněž z doby Karla IV., ukrývá části Kristova kříže, hřebu, provazu, houby i trnové koruny. Byl součástí každé korunovace a ztělesňuje duchovní rovinu panovnické moci. Korunovační klenoty jsou bezpečně střeženy v Korunní komoře katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Přístup k nim má sedm vybraných zástupců státu a církve.

Svatovítský poklad vznikal po staletí a ukrývá relikvie i artefakty s duchovním a historickým významem. Klenotem sbírky je svatováclavská přilba z 10. století, která se skládá ze zvonu, nánosníku a obroučky. Přilba nese známky oprav i stopy po boji – pravděpodobně zásek od sekery. Nánosník je pozdějšího data, ale zvon přilby patrně pochází přímo z doby knížete Václava. Stejně fascinující je svatováclavský meč. Dlouho se spekulovalo, zda mohl patřit českému knížeti, ale dnes se má za to, že čepel skutečně pochází z 10. století. Poklad tak uchovává skutečné svědky našich dějin.

O pravosti se nepochybuje u vzácné relikvie, jíž je Václavova lebka. Od dob vlády Karla IV., který nechal nad světcovým hrobem vybudovat na Pražském hradě kapli, je uchovávána samostatně, odděleně od těla. Zatímco lebka svatého Václava spočívá na podušce, pro lebku jeho babičky svaté Ludmily byla zhotovena stříbrná pozlacená busta. Hlava je opatřena křišťálovým okénkem, skrze které je možné relikvie vidět. Lebka je dosud velmi dobře zachována, chybí jí spodní čelist a obličejová část. Dvě malé části byly odříznuty pilkou a darovány do chrámu svaté Ludmily na pražských Vinohradech.

Po boku těchto děl stojí pozlacená busta svatého Vojtěcha z konce 15. století a slavný svatovojtěšský hřeben ze slonoviny – nikoli osobní předmět světce, ale liturgická pomůcka. Z novověkých předmětů vyniká kapitulní monstrance ve tvaru slunce, která je bohatě zdobena.