Když síly docházejí a proč jsou sestupy v horách zrádné

Zatímco většina lidí očekává, že nejrizikovější je výstup, statistiky ukazují pravý opak. Nejvíce úrazů se stává při sestupu, kdy už tělo jede na rezervu a koncentrace prudce klesá. A když dojde k nehodě, bývá terén většinou tak náročný, že je vrtulník často jedinou možností, jak zraněného bezpečně dostat dolů.

I proto Alpenverein přichází s novými doporučeními, která mají pomoci předejít nehodám dřív, než dojde na nevyhnutelný zásah.

Podle údajů Rakouské rady pro bezpečnost v horách (ÖKAS) bylo v období od 1. května do 7. července 2025 zaznamenáno o 10 % více zraněných při letních horských sportech (horská kola, turistika/horolezectví, kombinované túry/vysokohorské túry, lezení) než ve stejném období loňského roku. Počet smrtelných úrazů se rovněž zvýšil – a v Tyrolsku se dokonce zdvojnásobil, aktuálně na 21 případů.

Zkušenosti ukazují, že náročné nejsou jen výstupy. Sestupy často vyžadují precizní techniku, stabilní krok a schopnost soustředění.

K tomu Jörg Randl, vedoucí oddělení horských sportů rakouského Alpenvereinu, dodává: „Zejména jsou důležité správná výživa a pitný režim, protože s rostoucí fyzickou únavou v důsledku špatného doplňování energie se také výrazně snižuje schopnost soustředění.“

Pokud má například osoba při výstupu trvale vysoký puls, potřebuje tělo sacharidy pro rychlý výkon. „Bez nepřetržitého příjmu přibližně 60 až 90 gramů sacharidů za hodinu a dostatečného množství tekutin a elektrolytů jsou tyto zásoby vyčerpány již po asi 90 minutách,“ vysvětluje Jörg Randl. A pokračuje: „Při delších túrách, například nad pět hodin, může tělo tímto způsobem brzy narazit na své limity. V důsledku toho může docházet k poklesu výdrže, bolestem hlavy, problémům s koncentrací až po dezorientaci.“

Alpenverein doporučuje mít při horské túře v batohu například energetické tyčinky, energetické gely, banány, sušené ovoce nebo i gumové medvídky. Nezbytné je také mít s sebou dostatek tekutin – ideálně ve formě izotonických nápojů.

Alpenverein zdůrazňuje, že každá túra by měla vycházet z reálného posouzení vlastní fyzické a psychické kondice. „Výlety by měly být realisticky přizpůsobeny fyzické i duševní kondici a vlastním dovednostem a schopnostem při pohybu v horách,“ říká Jörg Randl a dále doplňuje: „Předchozí onemocnění kardiovaskulárního systému značně zvyšují riziko srdečního selhání. Proto by člověk měl po nemoci nebo úrazu dát svému tělu čas na zotavení.“

Neméně důležitá je výbava. Kromě kvalitních turistických bot s neklouzavou podrážkou patří k základům mobilní telefon, lékárnička, oblečení proti chladu a dešti, ochrana před sluncem, hliníková záchranná fólie, nesmeky (protiskluzové návleky na pohorky), bivakovací pytel a také mapy či chytrý telefon pro orientaci.

Pro bezpečné zvládnutí túry je zásadní důkladná příprava s ověřenými informacemi. Doporučení tras ze sociálních médií není pro seriózní plánování vhodné. Používat by se měly ověřené zdroje jako kvalitní mapy a ověřené portály, například alpenvereinaktiv.com.

Aby se při plánování na nic nezapomnělo, doporučuje Alpenverein jednoduchou metodu „pěti prstů“, což je užitečný a jednoduchý přístup k hodnocení rizik:

Rakouský Alpenverein (Österreichischer Alpenverein, ÖAV) svým členům poskytuje krytí nákladů na záchranné operace včetně zásahů vrtulníkem. Pojištění obsažené v členství Alpenvereinu pokrývá jak náklady na samotnou záchranu v horách, tak na případný převoz do nemocnice nebo zpět do vlasti, a to nejen v Rakousku, ale i v ostatních alpských zemích.

Série videí „Bezpečně na horách | Sicher am Berg“ se humorným a poučným způsobem zabývá výzvami, které s sebou turistika přináší, od plánování a vybavení až po jistotu chůze a turistiku s dětmi.