Ruské provokace vyostřily postoj Londýna k Moskvě. Už přiznává, že podpora Kyjeva je rozsáhlá

„Britové podporují Ukrajinu od prvních dnů války, od února 2022, ale některé výroky britských politiků v posledních týdnech jsou mimořádně otevřené. Většinou říkali: podporujeme Ukrajinu, neptejte se na detaily. Teď v zásadě s hrdostí přiznávají, že podpora je rozsáhlá a už se týká i útoků dovnitř ruského území,“ řekl Bartuška.

Hrozbu z Ruska vnímají na ostrovech všichni. „V posledních měsících se přihodilo několik událostí, které v Británii byly hodně vidět. Několikrát ruské námořnictvo provedlo ostré střelby blízko britských břehů. Sice v mezinárodních vodách, ale málem trefili jachtu dvou penzistů v kanálu La Manche. To se dostalo do všech médií vpravo, vlevo, do televize, do blogů,“ dodal velvyslanec.

„V Británii, kde hraje ekonomika důležitou roli, si uvědomují, že Rusko přešlo na válečnou ekonomiku a že její přestavění zpět na mírovou není krátkodobá záležitost. Spojené království vnímá Rusko jako hrozbu dlouhodobou, která tady bude s námi ještě nějaký čas,“ vysvětlil Bartuška.

„Zahraniční politika je v Británii brána jako něco, o čem se nevede spor. Základní politická linie konzervativců a labouristů je dlouhodobě jasná - vazba na Spojené státy, komplikovaný vztah s Evropskou unií a opozice vůči Rusku,“ uvedl velvyslanec, proč podpora pokračuje bez ohledu na to, kdo je v křesle premiéra.

Ruskou hrozbu navíc v Británii poznali relativně brzo, když tam ruští agenti otrávili Alexandra Litviněnka a Sergeje Skripala. „Spojené království opravdu zažilo jedny z prvních těch významných atentátů, které provádí Rusko v zahraničí,“ řekl Bartuška a zmínil, že Litviněnka otrávili s pomocí radioaktivního polonia, které není snadné vyrobit. Kvůli tomu musel být pohřben hluboko v zemi v olověné rakvi.

„Ruské tajné služby vraždy organizovaly tak, aby bylo vcelku jasné, že to je státní akt, a zároveň tak, aby ho bylo možné dlouho popírat a smát se do obličeje britské straně,“ vysvětlil. Připomněl, jak ruská strana říkala, že si agenti jeli prohlédnout katedrálu v Salisbury.

„Touto trpělivou poctivou prací vytvořili situaci, kdy je v (britské) rozvědce a kontrarozvědce opravdu hodně lidí, kterým docela lezou na nervy. V tajných službách se oponenti vnímají chladně, tady je to hodně osobní.“

Další zlom přinesla velká invaze na Ukrajinu, uvedl velvyslanec: „Než začala otevřená velká ruská agrese proti Ukrajině v roce 2022, tak se londýnská vláda snažila rozlišovat mezi státem a ruským byznysem, kterého bylo v Británii spousta. Od začátku války na Ukrajině Londongrad, jak se mu říkalo, pomalu mizí. V Londýně je spousta Rusů, ale dávají si velký pozor, aby nebyli tolik vidět a tolik slyšet a velkých miliardářů už tam mnoho není.“

Na vzájemné vztahy obou zemí má nutně dopad, že Británie není od února 2020 členem Evropské unie. „Ekonomicky je dneska Británie pro nás jako pro všechny ostatní státy EU, třetí zemí. To je technický termín, označující zemi, se kterou nemáte žádné bližší vztahy. Což je a není pravda. Spojené království se nikam neodstěhovalo, je pořád vedle kontinentální Evropy, pár kilometrů od francouzských břehů. A pořád je to pátá ekonomika světa, co do velikosti. Důležitý hráč, jak v Evropě, tak i ve světě,“ řekl Bartuška.

I když tu jsou vazby, Čechoslováci v řadách Královského letectva pomáhali porazit nacistickou Luftwaffe v Bitvě o Británii a českoslovenští vojáci se podíleli se i na hrdinné obraně Tobruku, vzpomínky se vytrácejí.

„Pro běžné Brity jsme zemí, o které buď nevědí vůbec nic, nebo velice málo. Možná o českém pivu nebo o Praze, ale pak máte lidi, kteří se zajímají o druhou světovou válku a ti velmi dobře vědí, že československé letky a českoslovenští piloti byli velmi důležití při obraně Británie v roce 1940 i následně. Mnozí překvapivě znají historii výsadku Anthropoid a atentátu na Heydricha, ale to se bavíme o inteligenci,“ uvedl velvyslanec.

„To, co nám dneska pomáhá v Británii nejvíc, jsou české investice, které jsou z našeho regionu největší, výrazně větší než polské. Německo je ovšem jiný příběh,“ řekl Bartuška.

Připomněl, kdo v Británii významně investuje: „Daniel Křetínský si koupil Královskou poštu, Karel Komárek spravuje Národní loterii, Pavel Tykač má ocelárnu a elektrárny. A samozřejmě ČEZ, který je většinově vlastněný státem, si pořídil jednu pětinu firmy Rolls-Royce SMR, čili výrobce malých modulárních reaktorů.“

Právě posledně jmenovaná investice je nejdůležitější: „Jaderná energetika je samozřejmě propojená i s druhou, vojenskou částí jaderného know-how. Pro Británii je uchování jaderného know-how naprosto zásadní věc, takže vláda klade velký důraz na výstavbu dalších jaderných reaktorů.“

My občas vidíme Británii jako upadající mocnost, která nezvládá migraci, kde jsou tradiční strany na ústupu a v nichž vyhraje volby strana Reform UK. „V mnohém, co jste řekl, máte pravdu, je tu propad klasických politických stran, který vidíme i u nás. Británie zažívá v posledních letech velký objem migrace, který je obtížné zvládat. Británie je však pořád ještě pátou největší ekonomikou světa a Londýn je spolu s New Yorkem nepochybně jedním z finančních center tohoto světa.“

Britský humor se podle velvyslance nevytratil: „Britský humor zůstává pořád ostrý tam, kde si Britové dovolí ho používat. Samozřejmě i ve Spojeném království bylo v posledních letech velmi silně cítit tlak woke nikoho neurazit, neříct pokud možno nic, co by mohlo ranit city té či oné skupiny. Řada těch známých tváří britského humoru se třeba i omluvila za svá dřívejší díla, ale John Cleese, jeden ze slavných tvůrců Monty Python, stále říká, že člověk by měl mít právo urazit, koho potřebuje.“