Článek
Marksová i Shavit komentovaly návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících z 80 procent předchozího průměrného měsíčního výdělku na 65 procent. V praxi by tak například padesátiletý člověk, který měl před propuštěním průměrnou čistou mzdu třicet tisíc korun, první měsíce dostával o 4500 korun méně než letos.
„Mně vadí, když se sahá na normální lidi. Na úplně normální lidi, pro které je těch pár tisíc korun sakra rozdíl. Proč se hojit na lidech, kteří to velmi negativně pocítí?“ vadí Marksové.
„Zasáhne to i lidi, kteří jsou po rodičovské, anebo pečovali o blízkého. Zase na tom budou bití pečující nebo rodiče,“ myslí si.
Zdůraznila, že podpora v nezaměstnanosti je především pro lidi, kteří pracovali a o práci přišli. Není proto podle ní správné k takovým lidem přistupovat s tím, že chtějí stát využít.
I Shavit to vnímá jako „nelaskavost“ státu k občanům.
Zvýšení podpory v nezaměstnanosti na 80 procent v prvních měsících evidence na Úřadu práce prosadila v uplynulém volebním období vláda Petra Fialy (ODS) mimo jiné proto, aby se lidé nebáli vydat na trh práce a zaměstnání změnit. Průzkumy totiž ukazují, že právě při změně místa si často finančně polepší.
To je však podle Shavit něco, co premiér Andrej Babiš (ANO) nepotřebuje. „Vláda Andreje Babiše nechce silné, schopné, samostatné a na svých nohou stojící jedince. Ona chce masu voličů, která je na ní závislá. Tento krok povede k tomu, že lidé, kteří ztratí práci, vezmou cokoliv, co bude na trhu,“ poznamenala.
„Mít prvňáka, tak mě klepne“
Stejně tak by obě diskutující předpokládaly, že se vláda rychle vypořádá s chybami, které se objevily při výplatách tzv. superdávky, která nahradila příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě.
Například některé samoživitelky si stěžují, že nová dávka je nižší než podpora, kterou dostávaly dosud, neboť při jejím stanovení úřady započítaly i výživné, které přitom otec dětí neplatí.
„V téhle zemi mít dítě – to vás pořád systém trestá,“ poznamenala k tomu Marksová a odmítla kritiku samoživitelek, které se do své nelehké situace obvykle nedostaly vlastní vinou.
Shavit se domnívá, že politika mířící proti chudým hnutí ANO a jeho dominantní pozici na politickém poli neohrozí. „Většina lidí, kteří jsou závislí na superdávce, nepůjdou demonstrovat, protože mají od rána do večera tolik starostí, jak mají fungovat a přežít,“ poznamenala.
Marksová i Shavit zkritizovaly, že zatímco na některou část obyvatel dopadnou škrty, důchodcům vláda možná přidá peníze i nad rámec pravidelné valorizace.
„Strašně ráda bych viděla ministra práce a sociálních věcí, který také řekne: pojďme také myslet na děti,“ uvedla Marksová. „Při vší úctě k seniorům, kteří tady pracovali, nechci, aby žili v chudobě, ale pojďme se zaměřit na děti a pojďme se na ně zaměřit hodně,“ dodala.
Podle obou diskutujících však na děti dostatečně nemyslí ani ministr školství Robert Plaga (ANO), který zrušil povinné vyučování angličtiny od prvních tříd. „Jinak mám pana ministra Plagu ráda, ale tohle mi přijde úplně šílené v dnešní době. Kdybych měla dítě v první třídě, tak mě klepne,“ poznamenala Marksová.
Jak bývalá ministryně vnímá práci opozice ve Sněmovně? A co jí situace v ODS připomíná? Začíná „éra Starostů“? A co by mohlo občanské demokraty zachránit? Celý díl si pusťte v úvodu článku nebo na podcastových aplikacích.
Čtyři diskutující z různých sfér u jednoho stolu rozebírají aktuální politické dění. Volební sezóna sice skončila, ale politická pokračuje a spolu s ní i náš pořad, který vychází na Novinkách a v podcastových aplikacích.
Poslechněte si také naše další podcasty:
