Z německé reportáže o náboženské šikaně vznikla fáma o zákazu hudební výchovy

V létě německá média informovala o případech diskriminace, kterých se dopustili muslimští studenti v Hamburku. V říjnu se ale útržky této reportáže objevily na sociálních sítích znovu. Tentokrát vytržené z kontextu a s tvrzením, že město zakázalo hudební výchovu na veřejných školách.

Reportáž z června letošního roku, uveřejněná na kanálu Welt TV, říká, že se „objevily případy nábožensky motivovaného šikanování vůči žákům, kteří nejsou muslimové“.

Moderátor i reportérka zdůrazňovali, že se jedná o izolované případy a připomněli společné prohlášení hamburské státní senátorky pro školství Ksenije Bekerisové a zástupců křesťanské, židovské, alevitské a muslimské komunity. V něm se všichni shodli, že školy mají být místem respektu, ne arénou kulturních střetů, a že šikana ani náboženský tlak nemají ve vzdělávání místo.

Záminkou k tvrzení o zákazu hudební výchovy byla slova poslance hamburského parlamentu Sandra Kappeho. Ten zmínil, že hudební výchova je v některých třídách problém, protože se jí řada muslimských žáků odmítá účastnit. Podle jejich přesvědčení je zpěv či hudební výuka „haram“. To znamená nábožensky zakázaná.

Reportáž zdůrazňovala potřebu tolerance a spolupráce mezi studenty i náboženskými komunitami a nikde v ní ani v náznaku nenajdete tvrzení o vyškrtnutí hodin zpěvu ze školních osnov. Jde o informaci záměrně vytrženou z kontextu. Hudební výchova se i nadále vyučuje podle platných osnov a na všechny žáky, včetně muslimských, se vztahuje stejný školský zákon.

Otázka, jestli je hudba v islámu „haram“, je sporná už dlouho. Vždy záleží na výkladu Koránu a hadísů. Většina muslimů dnes ale hudbu běžně přijímá a považuje ji za součást kultury i víry, pouze menšina ji odmítá. Hudba se i tak v muslimských zemích běžně vyučuje a tvoří součást kulturní i náboženské praxe.

Celý díl Řetězáku si můžete přehrát v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.